Archiv pro měsíc: Leden 2018

Krajská konference v Pardubicích dne 27.1.2018

V sobotu se konala v Domě Techniky v Pardubicích Krajská konference ČSSD. Delegáti konference podpořili v tajném hlasování hejtmana Martina Netolického v kandidatuře na místopředsedu ČSSD. V nominaci na předsedu strany nikdo podpořen nebyl, neboť nedosáhl potřebného kvóra hlasů. Největší podporu delegátů na předsedu ČSSD obdržel Miroslav Krejčík, kterému do kvóra chyběly 4 hlasy.

Mezi významnými hosty nechyběli ani poslanci Jan Hamáček, Roman Onderka, Ondřej Veselý. Konferenci řídil předseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka.

 

Chovanec se utká o post šéfa ČSSD s Hamáčkem. Získal nominace v krajích

Milan Chovanec bude na sjezdu ČSSD 18. února v Hradci Králové kandidovat na předsedu strany. „Dostal jsem nominaci krajské organizace v Plzni. Já jsem tím podmiňoval nějakou svou snahu někam kandidovat,“ řekl Chovanec. Podpořila ho i zlínská organizace. Exministr vnitra se o post šéfa strany utká mimo jiné s místopředsedou Sněmovny Janem Hamáčkem.

Kandidaturu na šéfa ČSSD oznámili i bývalý šéf Vojenského zpravodajství Miroslav Krejčík a poslanec, olomoucký primátor Antonín Staněk a  Jan Jukl, ředitel knihovny v Poličce a městský zastupitel. Favority volby ale budou Hamáček a Chovanec. Kandidaturu zvažuje i  jihočeský hejtman Jiří Zimola.

Úřadující šéf sociální demokracie Chovanec, který stranu vede po rezignaci předsedy Bohuslava Sobotky jakožto statutární místopředseda strany, na sebe naposledy upozornil tento týden, když tiskové oddělení ČSSD rozeslalo jeho prohlášení, že šéf ANO Andrej Babiš přerušil jednání o vládě se sociální demokracií. Chovanec to interpretoval tak, že si Babiš možná už vybral spolupráci s komunisty a hnutím SPD Tomia Okamury. Premiér takový výklad odmítl.

Zatímco plzeňská a zlínská krajská ČSSD daly nominaci na šéfa strany Chovancovi, sociální demokraté z Královéhradeckého kraje podpořili na předsedu strany Hamáčka a na místopředsedu pardubického hejtmana Martina Netolického.

Chovanec se v sobotu pohyboval v blízkosti staronového prezidenta Miloše Zemana, stejně jako třeba šéf SPD Tomio Okamura či šéf ČEZ Daniel Beneš.

27.ledna 2018 v 14:55, příspěvek archivován: 28.ledna 2018 v 12:42

Držím palce ve štábu https://t.co/Mc8HOPz4dM

„Předpokládám, že se s panem prezidentem v Hradci uvidíme a on bude moci po letech sociální demokracii říct svůj názor,“ řekl Chovanec. A Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček už také v sobotu potvrdil, že prezident plánuje, že na sjezd sociální demokracie dorazí.

ČSSD tam bude nejen volit nové vedení po debaklu v parlamentních volbách, po němž spadla z pozice nejsilnější strany až k 7 procentům, ale bude také řešit, zda má usilovat o vstup do vlády s hnutím ANO.

Pozice sociální demokracie je zatím taková, že by v tomto případě ve vládě nesměl být trestně stíhaný politik, tedy Babiš, jehož policie stíhá pro podezření na podvod při čerpání padesátimilionové evropské dotace na farmu Čapí hnízdo. ČSSD říká, že by ANO nesmělo mít ani ministerstva vnitra, financí a spravedlnosti. Hnutí ANO ale trvá na Babišovi jako premiérovi.

Sociální demokraty čeká přelomový sjezd. Téměř celé vedení se změní, novým lídrem se chce stát Hamáček

Sobotkova éra: Místopředseda ČSSD Jan Hamáček hovoří s Milanem Chovancem, který nyní stranu vede. V pozadí je poslouchá bývalý poslanec Roman Sklenák.

autor: HN – Lukáš Bíba
  • Sociální demokracii čekají dramatické změny.
  • Jedním z klíčových bodů sjezdu bude rozhodnutí, zda se má ČSSD podílet na příští vládě s hnutím ANO.
  • Do vedení míří mnoho nových tváří. Jediný z těch, kdo zatím jasně řekl, že chce stranu vést, je poslanec Jan Hamáček.

V posledních dvaceti letech ČSSD nezažila tak velké změny, jaké ji čekají letos v únoru na mimořádném sjezdu v Hradci Králové.

Strana si bude volit nové vedení a je téměř jasné, že odejde většina nynějších místopředsedů. Jediný z nich, kdo zatím jasně řekl, že chce stranu vést, je poslanec Jan Hamáček.

„Zatím mám tři nominace z krajských konferencí v Praze, středních Čechách a Karlovarském kraji,“ uvedl Hamáček. Díky podpoře silné Prahy a středních Čech je tak zatím favoritem.

Za poslední rok se situace v sociální demokracii dramaticky proměnila. Její expředseda Bohuslav Sobotka v červnu rezignoval. Další otřes způsobily prohrané říjnové volby.

ČSSD sice věděla, že výsledky budou špatné, ale jen sedm procent hlasů skoro nikdo nečekal.

Od sjezdu do sjezdu

Březen 2017

◼ 10. března odjížděl Bohuslav Sobotka z celostátního sjezdu ČSSD jako jasný vítěz.

Na postu předsedy ho podpořily dvě třetiny delegátů.

Mluvil o tom, že se ve volbách nehodlá spokojit ani s druhým místem.

◼ V polovině března propuká vládní krize.

Vláda i poslanci chtějí po vicepremiérovi, ministrovi financí a šéfovi hnutí ANO Andreji Babišovi, aby vysvětlil okolnosti nákupu korunových dluhopisů Agrofertu.

Květen 2017

◼ Sobotka nejdřív oznamuje demisi celé vlády, po obstrukcích ze strany prezidenta odvolává pouze Babiše.

Vládní koalice ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL sice fakticky dál existuje, v reálu ale spor mezi Sobotkou a Babišem graduje.

Červen 2017

◼ 14. června Sobotka oznamuje, že kvůli dlouhodobě špatným předvolebním průzkumům končí na postu předsedy strany i volebního lídra.

Vedení ČSSD se ujímá Milan Chovanec, volební kampaň přebírá Lubomír Zaorálek.

Říjen 2017

◼ Novému vedení se ztracená přízeň voličů nalézt nepodařila. ČSSD utrpěla v podzimních sněmovních volbách největší porážku ze všech stran.

Z vítěze minulých voleb spadla k sedmi procentům.

Před rokem si jel Sobotka do Brna na celostátní sjezd pro jasný mandát. Podporu krajských organizací měl on i místopředsedové předem dojednanou.

Letos bude těžké takové dohody připravit, protože o vedení strany usiluje mnoho nováčků a různorodých osobností.

Kromě Hamáčka se o předsednický post ucházejí lokální straníci, třeba olomoucký primátor a poslanec Antonín Staněk či bývalý šéf Vojenského zpravodajství Miroslav Krejčík. Nominace má i Milan Chovanec, bývalý ministr vnitra a nynější šéf ČSSD. Ten zatím kandidaturu nepotvrdil, sám je ale pro to, aby se do vedení dostaly nové tváře.

Je skoro jisté, že se změní i „patro“ místopředsedů. Exministři Lubomír Zaorálek a Michaela Marksová nechtějí své pozice obhajovat, nahradí je nováčci.

Mezi výrazné uchazeče patří šéf platformy mladých členů Idealisté Radim Hejduk, zkusí to i bývalý starosta Písku, současný poslanec Ondřej Veselý.

„Nominace má i poslanec Tomáš Hanzel, bývalý ministr Svatopluk Němeček nebo europoslanec Pavel Poc a krajská radní z Vysočiny Jana Fialová,“ uvedl Hamáček s tím, že další kraje o svých nominacích budou jednat tento týden. Zřejmě přibude ještě jméno poslance a bývalého primátora Brna Romana Onderky nebo exhejtmana Jiřího Zimoly. „Uvidím, jací lidé budou kandidovat a jestli bych mohl být případně přínosem do nového týmu,“ uvedl Zimola.

Do budoucího směřování ČSSD se snaží nově promluvit také nová platforma, kterou založily bývalé vlivné tváře strany: Jiří Zimola, Michal Hašek a Zdeněk Škromach. V Hradci budou chtít prosadit, aby se sjezd jako nejvyšší stranická autorita stal stálým orgánem, který může ad hoc upravovat stanovy a volit členy do vedení. „Chceme také, aby předsedu strany volili všichni straníci ve vnitrostranickém referendu,“ dodal Zimola.

Jedním z klíčových bodů sjezdu bude rozhodnutí, zda se má ČSSD podílet na příští vládě s hnutím ANO. Oba názorové proudy jsou zatím poměrně vyrovnané. Chovanec by chtěl odejít raději do opozice. „Nemůžeme začít tím, že lezeme někomu do zadku a staneme se nějakým ‘béčkem‘, abychom krátkodobě přežili,“ myslí si Chovanec.

Pokud vedení strany převezme Hamáček, bude mít sociální demokracie ke koalici s ANO blíž. „Členské základně jsem navrhl, abychom uspořádali referendum, zda máme vstoupit do takové vlády,“ říká Hejduk s tím, že on sám je spíše proti tomu. „Vládní angažmá by fungovalo jen tehdy, kdyby do něj šli velmi zajímaví lidé, kteří by udrželi Babiše v kleštích,“ vysvětlil.

Zdroj: https://archiv.ihned.cz/c1-66024750-socialni-demokraty-ceka-prelomovy-sjezd-temer-cele-vedeni-se-zmeni-novym-lidrem-se-chce-stat-hamacek

 Buzková: Zeman je urputný, touha nade všemi vítězit je u něj velmi silná. Volit budu Drahoše

25. 1. | To, že v prezidentském úřadu chybí slušnost a tolerance, je obrovská chyba, myslí si právnička Petra Buzková, bývalá ministryně a členka ČSSD. Miloš Zeman je podle ní člověk, který si nedělá příliš hlavu s pravdou a pro kterého není problém jakýmkoliv podpásovým způsobem dehonestovat svého protivníka. Že je Jiří Drahoš názorově bezbarvý? Nemyslím si, je ale těžké nevypadat trochu bezbarvě vedle Miloše Zemana, který je barevný až moc, říká Buzková.

Video zde:

https://video.aktualne.cz/dvtv/buzkova-zeman-je-urputny-touha-nade-vsemi-vitezit-je-u-nej-v/r~8634e12e01e511e8988aac1f6b220ee8/?redirected=1516957875

Netolický (ČSSD): Zeman vykládal Ústavu účelově, budu volit Drahoše

obrazek

Martin Netolický

FOTO: Petr Hloušek, Právo

20.1.2018 17:15 Před pěti lety stál pardubický hejtman Martin Netolický pevně za Milošem Zemanem, letos hodlá volit na post hlavy státu Jiřího Drahoše.

V roce 2013 jste byl jedním z prvních představitelů ČSSD, kteří nahlas podpořili Miloše Zemana před druhým kolem volby. Teď chcete volit Jiřího Drahoše. Proč?

Určitě budu volit Jiřího Drahoše. Důvodů je celá řada. Opravdu se mi nelíbí, když prezident, který byl členem ČSSD, bojuje jako nejvyšší ústavní instituce s předsedou vlády, a to takovým způsobem, že je to až na osobní úrovni. V roce 2013 jsme jako soc. dem. prezidenta podpořili, byl na našem sjezdu a domnívali jsme se, že to naopak povede k usmíření a normálním vztahům.

Už dříve jste zkritizoval, jaký postoj zaujal prezident loni na jaře k podání demise vlády Bohuslava Sobotky. To je tedy hlavní důvod?

To mávání holí na předsedu vlády bylo vyvrcholením. Nejsme v prezidentském systému. Máme parlamentní demokracii a měli bychom z toho vycházet.

Náš ústavní systém je založen na dominantní úloze předsedy vlády a vlády, která vychází z Poslanecké sněmovny. Demisi pan prezident vykládal jako demisi předsedy vlády, nikoliv celé vlády. To jsme se dostali po 25 letech k tzv. tvůrčímu výkladu Ústavy, jak to nazval pan prezident, a já takový výklad neznám.

Nastav si to, támhle to máš obráceně, vybízel prezident Miloš Zeman holí premiéra Bohuslava Sobotku, aby si srovnal mikrofon.

FOTO: David W Cerny, Reuters

Znám historický, jazykový, teleologický výklad a další, ale tvůrčí výklad ne, to je výklad účelový. Jsem na toto téma velice citlivý. Já jsem nestudoval práva tři nebo pět měsíců, já jsem studoval standardně pět let magisterské a následně čtyři roky doktorské studium. Byl bych rád, aby stát fungoval normálně a instituce předvídatelně.

Před několika lety jsem měl nepříjemný telefonát od člověka z okolí pana prezidenta kvůli tibetské vlajce, kterou jsme se jako Pardubický kraj rozhodli už v době mého nástupu do čela kraje před pěti lety vyvěšovat.

Tento telefonát proběhl jen proto, že shodou okolností ve stejném termínu proběhla návštěva čínského prezidenta. Vůbec jsem nepochopil, z jakého důvodu. Jsme krajská samospráva, vždy jsme respektovali prezidenta republiky a byli jsme pohostinní, ale nedomnívám se, že by měly takové telefonáty od prezidentského okolí probíhat.

Považujete zpětně za chybu, že jste Zemana v roce 2013 podporoval proti Karlu Schwarzenbergovi?

To se tak nedá říct. Před pěti lety byla situace zcela odlišná. Naprosto jsem se neztotožňoval s Karlem Schwarzenbergem, v prvním kole jsem volil Jiřího Dienstbiera. A to nejen proto, že to byl sociální demokrat, jako kandidát na mě působil dobře, i když potom jeho působení ve vládě bylo kontroverzní. Volil jsem ho také s úctou k jeho otci, který byl symbolem. A já se dodnes domnívám, že hlava státu je hlavně symbolem.

Mávání holí na předsedu vlády bylo vyvrcholením. Nejsme v prezidentském systémuMartin Netolický

Karel Schwarzenberg byl členem nečasovo-kalouskovské vlády, hlasoval pro celou řadu negativních opatření. Dnes jsme však v jiné situaci a musíme se dívat i na kondici kandidátů. A mě osobně více oslovuje Jiří Drahoš.

S takovým názorem nejste sice v ČSSD sám, na druhou stranu hlasitější skupina podporuje Zemana a varuje, že Drahoš není levicový kandidát.

Z hlediska programu byly zásadní volby loni v říjnu do Poslanecké sněmovny. Zodpovědnost má vláda, ta je klíčovým orgánem. Prezident má celou řadu kompetencí, ale jsou to kompetence reprezentační, ceremoniální… I zahraniční politiku má konzultovat s vládou. Nejsem si jistý, jakým způsobem může prezident ovlivnit parlamentní většinu a programové cíle vlády. Může konzultovat, ale jak se ministři zachovají a jak vláda rozhodne, to je druhá věc.

Jak se stavíte k platformě Zachraňme ČSSD, která vlastně jménem soc. dem. Zemana podporuje a to, co mu vyčítáte vy, jí nevadí?

Já kolegům nevidím do hlavy. Podněty mohou být různé. Možná by změnili názor, kdyby se rozumně zamysleli nad tím vším, co jsem zmínil, nad výkonem prezidentských pravomocí ve vztahu k vládě, a kdyby se detailněji zabývali úlohou hlavy státu, vlády a parlamentu.

Není dobře, když vystoupí předseda Ústavního soudu a varuje, že takto by to dál nešlo a že možná Ústavní soud bude muset sehrát ve vztahu k hlavě státu svou roli. Nelíbí se mi, když se podávají ústavní stížnosti, žaloby a musí rozhodovat soud.

Nevím, jestli by se kolegům líbilo, kdyby se jim stalo něco, co se stalo na Hradě Bohuslavu Sobotkovi. A to ho neomlouvám, protože ve vztahu jsou vždy dva a nebývá to tak, že jeden je vinen a druhý nevinen. Ale pro mě to byl zlom.

Musím také říci, že jsem byl překvapen z některých nedávných výroků pana prezidenta k událostem roku 1948 a 1968 na zahájení cyklu výstav k výročí republiky. Reakce i dalších lidí byla přinejmenším rozpačitá.

Alexander Dubček je vnímán jako jeden z nejvýznamnějších Slováků minulého století, byl ve vedení státu – v té době i strany KSČ – ale v období velmi nelehkém. Těší se takovému uznání, že naproti slovenskému parlamentu má bustu a Slováci ho uznávají jako významného rodáka. A pan prezident naznačil, že je zbabělec. Já jsem se neúčastnil jednání v Moskvě, já nebyl internovaný několik dnů na Zakarpatí a v Kremlu, odtržený od informací. Nezažil jsem to, proto nemohu dělat takové soudy. Od toho jsou historikové, od toho nejsou politici.

ČSSD čeká 18. února mimořádný sjezd, na kterém si zvolí nové vedení. Vy jste podporoval nestranického hejtmana Vysočiny Jiřího Běhounka, kvůli jehož zvolení by si strana musela změnit stanovy. Nyní jste se postavil za kandidaturu místopředsedy Jana Hamáčka. Jak tomu mám rozumět?

Jana Hamáčka jsem jako možného příštího předsedu navrhl asi dva dny po volbách, nicméně on to tehdy odmítal, tak jsme přemýšleli o jiném jménu. Šel jsem za Jiřím Běhounkem a zeptal jsem se ho, zda bych ho mohl veřejně oslovit na ÚVV, zda by kandidaturu přijal a za jakých podmínek. Proto jsem se zmínil o tomto jménu, vznikla debata a já pochopil, že po jeho jménu není poptávka.

Vyčistilo to do jisté míry celou situaci. Jan Hamáček nakonec kandidovat bude a to považuji za dobré. Známe se dobře, jsme si blízcí věkově i názorově. Je to relevantní kandidát, netaháme zajíce z klobouku. Jan Hamáček nebyl nikdy kontroverzní a vždy hledal cestu z konfliktu mezi jednotlivými křídly. A to je to, co od předsedy očekáváme, musí spojovat, ne rozdělovat.

Nenese ale za volební debakl ČSSD v říjnu také jako místopředseda strany a tehdejší šéf Sněmovny odpovědnost?

Jako předseda Sněmovny by nesl za propad odpovědnost, pokud by byl lídrem a předsedou nejsilnější opoziční strany. Jako tomu bylo v době Miloše Zemana či Václava Klause. V jiné situaci byl Jan Hamáček. Sice jako předseda Sněmovny byl třetí nejvýznamnější institucí v zemi, ale byl ve stínu lídra, předsedy vlády. Vláda nesla odpovědnost.

My jsme se setkali s něčím, co podle mě nikdo v žádné učebnici politologie nenajde, a tím je, že druhá nejsilnější vládní strana ANO byla nejvýznamnější „opozicí“ nejen ve vládě, ale i v parlamentu. Je potřeba volby ještě celé zanalyzovat, protože není standardní, aby „byl někdo ve stanu a ještě čural dovnitř“, většinou to bývá opačně, že „kdo je ve stanu, tak čurá ven“. To používám Churchillovo přirovnání.

Do funkce předsedy možná nakonec bude kandidovat i jihočeský šéf ČSSD Jiří Zimola, pokud policie ukončí vyšetřování koupě jeho chalupy na Lipně. Co byste řekl na takové jméno?

Komunikoval jsem s ním. Možná překvapím, ale dokázal bych si ho ve vedení strany představit.

I když máte odlišný názor na budoucího prezidenta?

Ale to není podstatné. Politika soc. dem. se neodehrává a nebude odehrávat ve vztahu k hlavě státu. ČSSD má ve Sněmovně patnáct mandátů, neměli bychom se rozdělovat na tomto tématu. Důležité je, jaká témata budeme jako ČSSD v budoucnosti prosazovat. A v tomto se shodujeme jak s Janem Hamáčkem, tak s Jiřím Zimolou.

Přál bych Jiřímu Zimolovi, aby se vrátil do vedení ČSSDMartin Netolický

Jak jsem Jiřího poznal, tak to byl vždy člověk proregionální, velice kultivovaný, slušný. Dobře se mi s ním komunikovalo. Troufnu si říci, že jsme přátelé. Přál bych mu, aby se vrátil do vedení ČSSD.

Kauza, ve které šlo o štědré odměňování manažera jihočeských nemocnic a stavbu chaty na Lipně, kvůli které jej vedení ČSSD škrtlo z kandidátky do Sněmovny, vám nevadí?

To jsem nepovažoval od vedení za férové. Ani jedno z těch témat nebylo žádným tajemstvím. Docházelo k tomu několik let. Ti manažeři dostali jihočeské nemocnice z obrovských problémů. Pokud chceme konkurovat soukromým podnikatelům ve zdravotnictví a chceme mít zdravotnictví ve veřejnoprávním sektoru, tak musíme být konkurenceschopní i v otázce odměn manažerů. A tu chalupu považuji za jeho osobní věc. Nevím, proč se to využilo tímto způsobem a nemohl kandidovat do Poslanecké sněmovny.

Co by mělo být vlajkovým tématem politiky ČSSD? V předchozí vládě sice ČSSD prosazovala svůj program, nijak se to ale ve volebním výsledku nepromítlo.

Témata nebyla špatně vybrána, ale byla špatně komunikována. My se musíme modernizovat. Máme rigidní stanovy, které neumožňují flexibilně reagovat na politickou situaci, komunikujeme přes okresní a krajské výbory… Přitom řada stran přistoupila k elektronické komunikaci. Já bych chtěl, aby takto fungovala i soc. dem. Má oslovovat všechny generace. Témata byla správná, ale převzalo je hnutí ANO. Nepomohly nám ani vnitrostranické hádky.

Karolina Brodníčková, Právo

O post předsedy ČSSD se bude ucházet i primátor Staněk.

Poslanec a olomoucký primátor Antonín Staněk bude na únorovém mimořádném sjezdu kandidovat na předsedu ČSSD. Členy chce oslovit mimo jiné tím, že není spojený s žádným z proudů v sociální demokracii, takže je schopný nabídnout nadhled a tyto skupiny spojit. Strana by podle něj mohla za jasně specifikovaných podmínek jednat o vládě, aby mohla navázat na práci v kabinetu premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD).

Antonín Staněk
Zdroj: ČTK Autor: Luděk Petřina

Nové vedení budou sociální demokraté volit na mimořádném sjezdu v únoru a jednapadesátiletý Staněk prý zatím získal tři nominace okresních organizací ČSSD. V příštích týdnech se chce ucházet i o podporu krajů. „Můžu potvrdit, že ty nominace beru vážně a o post předsedy ČSSD se na sjezdu ucházet budu,“ řekl.

Sociální demokracie má podle něj společnosti stále co říci, jen to musejí říkat srozumitelně důvěryhodní lidé, Stranu chce Staněk vyzývat k jednotě a komunikaci. „Nechci říct, že jsem nová tvář, ale nejsem úplně spojen s minulými dobami. Byť jsem už od roku 2015 členem předsednictva, tak jsem nebyl v nejužším vedení, nicméně znalost fungování ČSSD z pozice člena předsednictva mám,“ vysvětlil.

V sociální demokracii dlouhodobě existuje několik proudů, kritici Sobotkova vedení minulý týden oznámili vznik platformy Zachraňme ČSSD, která má podle nich zastavit propad strany. Staněk ovšem považuje za své pozitivum, že není součástí tohoto ani žádné z jiných frakcí. „Mohl bych nabídnout jakýsi nadhled a pokusit se tyto proudy nasměrovat, aby se slily do jedné řeky,“ soudí.

Úřadující místopředseda ČSSD Milan Chovanec ve středu zveřejnil, za jakých podmínek by byla ČSSD ochotna jednat o vládě. Vítěz voleb hnutí ANO by se mimo jiné musel vzdát některých resortů, garantovat proevropské směřování a v programu podporovat mladé rodiny. Členem vlády by také neměla být trestně stíhaná osoba. Podle Staňka by za splnění těchto podmínek bylo jednání možné. „Jsem přesvědčen, že vláda premiéra Sobotky byla úspěšná a je třeba na ty úspěchy navázat,“ uvedl.

Předsedou ČSSD se chce stát i Hamáček a Krejčík

O místo předsedy strany se začátkem tohoto týdne přihlásil také současný místopředseda ČSSD a sněmovny Jan Hamáček. Uvedl, že strana bojuje o přežití a on ji chce znovu postavit na nohy. „Nelze si nic nalhávat – sociální demokracie je ve špatné situaci. Dříve sebevědomá a silná strana si nyní sahá na samotné dno,“ sdělil v tiskové zprávě.

Frustraci a kritiku ze strany členů sociální demokracie prý vnímá. „Každý za současný stav neseme větší či menší díl viny. Nemá ale smysl se vracet neustále k tomu, co bylo, co se udělalo špatně, či dokonce někoho umlčovat nebo vylučovat,“ doplnil devětatřicetiletý politik s tím, že by chtěl dosáhnout zlepšení vnitrostranické komunikace se členskou základnou a také více oslovit mladé lidi.

Jan Hamáček
Zdroj: ČTK
Autor: Kamaryt Michal

Kandidaturu představil také bývalý šéf Vojenského zpravodajství Miroslav Krejčík, který je v současnosti ředitelem Poštovní tiskárny cenin. Krejčík je místopředsedou místní organizace ČSSD v Unhošti. Na svém webu uvedl, že pokud bude zvolen do čela strany, chce udělat vše pro to, aby se sociální demokracie opět stala silnou, úspěšnou a moderní stranou.

Krejčík současně kritizoval stávající atmosféru ve straně, kde jsou „všichni proti všem“ a bojují o moc, a proto jsou sociální demokraté nedůvěryhodní, nečitelní a slabí. Hodnoty, na nichž ČSSD stojí, podle něj není nutné měnit. „Co se však musí změnit, jsme my sami. Musíme opět začít pozorně naslouchat a především porozumět našim lidem,“ napsal Krejčík mimo jiné v dopise stranickým kolegům.

Miroslav Krejčík

Miroslav Krejčík
Zdroj: ČTK

O kandidatuře na šéfa ČSSD uvažoval i hejtman Vysočiny Jiří Běhounek, uvedl to v listopadu minulého roku. Svou kandidaturu ale zatím neoznámil. Proti případné kandidatuře  jsou ovšem současné stanovy sociální demokracie. Běhounek je totiž nestraník, podle stanov ale může na post předsedy a místopředsedů kandidovat jen ten, kdo je ve straně alespoň čtyři roky.

Kritici vedení prý svého kandidáta nemají, Sobotka zase nemá ambice vrátit se

Sociální demokracie, která byla nejsilnější stranou sněmovny v minulém volebním období, získala loni v říjnu pouze patnáct poslaneckých mandátů. Kritici současného vedení strany letos oznámili vznik zmínění platformy Zachraňme ČSSD, která má podle nich zastavit propad strany. Žádají mimo jiné přímou volbu předsedy. Podle bývalého jihočeského hejtmana Jiřího Zimoly ale platforma nemá vlastní kandidáty do vedení ČSSD. Vedení strany zatím na vznik platformy oficiálně nereagovalo.

Bývalý předseda ČSSD Bohuslav Sobotka odešel z funkce již loni v červnu ještě před sněmovními volbami kvůli klesajícím volebním preferencím strany. Vedení strany se dočasně ujal statutární místopředseda sociální demokracie Milan Chovanec, volebním lídrem byl další místopředseda Lubomír Zaorálek. Sobotka později oznámil, že nemá ambici vrátit se do vedení ČSSD.

Radim Hejduk – kandidát do vedení ČSSD

Česká sociální demokracie je v poslední době neviditelná. A když už něco vidět je, není to zrovna v těch nejlepších barvách. Sám často hovořím o tom, že je potřeba provést úplný restart – najít nové tváře s novým programem. Bylo by proto pokrytecké (jako „neprofláklá“ tvář), kdybych se s tím sám nesnažil něco udělat.

Dnes si dávám takový narozeninový (snad ne danajský) dárek. Rozhodl jsem se, že budu kandidovat do vedení ČSSD na nadcházejícím sjezdu (děkuji své obvodní organizaci za dnešní nominaci a projevenou důvěru). Připravil jsem programovou vizi „Nebát se 21. století“, která nabízí řešení jak ven z toho, že
– naše země je montovna a jen málo podporujeme své talenty,
– lidé se realizují spíše systému navzdory, než právě díky němu,
– ve 4,5 milionech případů u nás řádí epidemie jménem exekuce,
– ceny bydlení raketově rostou, nemůžeme najít kvalitní místo v domovech důchodců pro ty starší z nás, nebo místo ve školce pro naše děti,
– lidé přestávají mít důvěru v demokracii a současný systém…

Nebojme se výzev, raději se jim postavme čelem. S novým chytrým řešením, ne zastaralým nefunkčním receptem od lidí, co to tu v naší zemi kuchtí pro sebe už skoro 30 let. Je to buď, anebo – jinak nám ujede vlak.

Rád vám své nápady představím a více je s vám proberu tady na Facebooku. Přečíst si je můžete i hned teď na mém webu přímo pod tímto odkazem – http://bit.ly/NebatSe21Stoleti

Radim Hejduk

Bývalý šéf vojenských tajných služeb Krejčík bude kandidovat na předsedu ČSSD

obrazek

Bývalý šéf vojenského zpravodajství Miroslav Krejčík na archivním snímku

FOTO: Petr Horník, Právo

9.1. 14:06 Bývalý šéf vojenských tajných služeb a brigádní generál v záloze Miroslav Krejčík se rozhodl kandidovat na post předsedy ČSSD. Sdělil to na svém Facebooku. Ke kandidatuře si založil i speciální webové stránky, na kterých členy seznámil se svými úmysly a čistým lustračním osvědčením.

Krejčík je členem středočeské ČSSD, jejíž šéf a místopředseda soc. dem. Jan Hamáček se rozhodl kandidovat na předsedu strany na mimořádném sjezdu 18. února.

„Chci být vaším předsedou a vyvést naši stranu z krize,“ píše Krejčík na úvod ve svém dopise, ve kterém rozebírá i možné důvody říjnového volebního debaklu. „Potácíme se v hluboké krizi. Odrazujeme, demotivujeme. Dopustili jsme, že jsou ve straně špatné podmínky. Je zásadně narušená vnitřní atmosféra důvěry a spolupráce. Většinu času a energie již dlouho věnujeme jen sami sobě. Místo toho, abychom se starali a rozvíjeli to, proč vlastně jsme a čí zájmy chceme zastupovat, bojujeme o moc,“ uvádí Krejčík.

Ke kandidatuře ho prý jako první vybídli členové místní organizace soc. dem. v Unhošti a on ji přijal.

„Nebojím se převzít za takovou věc osobní odpovědnost, z boje nikdy neutíkám. Pokud by tomu tak bylo, nikdy bych se nestal generálem, nikdy bych nemohl stát v čele největší a úspěšné zpravodajské organizace v České republice,“ píše Krejčík.

Podmínky stanov splňuje

Politiku prý bude vést otevřenou a transparentní. Tvrdí, že „co říká, to dělá“. V dopise zmiňuje i své úspěchy v roli šéfa vojenského zpravodajství. „V praxi jsme realizovali heslo: ‚Padni komu padni!‘ Stali jsme se hrozbou, což dotčeným vadilo tak moc, že politicky zakročili. V roce 2007 jsem proto odešel do zálohy. Nemohl a nechtěl jsem sloužit podivným individuálním zájmům nově příchozích politiků,“ dodává Krejčík v dopise.

V tu dobu se prý také rozhodl pomáhat ČSSD a začal pracovat jako místopředseda odborné ústřední komise pro bezpečnost. Do strany vstoupil o pět let později, v roce 2012.

Legitimaci má Krejčík tedy už šest let, může tedy i podle stanov, které uvádějí pětiletou podmínku členství, kandidovat do vedení.

Chce změnu stanov a omezení pletichaření

Krejčík nabízí v dopise členům i svůj recept na cestu z krize. Posílit chce zejména vliv členské základny a místních organizací. Změnit chce také stanovy.

„Naše stanovy obsahují mnoho ustanovení, kterými si nad rámec zákona upravujeme pravidla vnitřního fungování. Jsme pomalí a těžkopádní. Sami se svazujeme různými kvótami, složitými matematickými výpočty, procedurami a nesmyslně dlouhými lhůtami. To vše v konečném důsledku vytváří živnou půdu pro různé pletichy a ‚politické‘ dohody,“ domnívá se Krejčík.

Jan Hamáček na snímku z října 2017, kdy v Lidovém domě sledoval výsledky parlamentních voleb.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

O nominace nyní bude žádat všechny krajské konference. 20. ledna se jako její člen zúčastní středočeské konference, utká se tak o přízeň s místopředsedou ČSSD a šéfem středočeské soc. dem. Hamáčkem.

Na svém webu zveřejnil Krejčík i čisté lustrační osvědčení a svůj životopis. Od roku 1984 zastával odborné a velitelské funkce u útvarů spojovacího vojska, v roce 1994 přišel k vojenskému zpravodajství. Od roku 2001 do roku 2007 byl ředitelem zpravodajců. Od roku 2007 je společníkem a jednatelem ve společnosti IMK Solution, která se zabývá poradenstvím a montáží bezpečnostních systémů.

V letech 2013 a 2014 byl vrchním ředitelem divize ICT a eGovernment České pošty. Od roku 2014 je předsedou představenstva a ředitelem Poštovní tiskárny cenin.

Karolina Brodníčková, Právo

10.1.2018 jsme na poslední tiskové konferenci před konáním akce samotné představili spolu s vedením Českého olympijského výboru detaily k organizaci a konání Zimní oympiády dětí a mládeže 2018. Vše je připraveno, program bohatý, jen ten sníh nám dělá vrásky na čele. Prozatím je leden na sníh velmi skoupý. V neděli při tůře na Králičák jsem viděl, že kvalitní sněhové podmínky jsou až nad 1000 m.n.m. Potřebujeme zasněžit hlavně celý biatlonový areál v Letohradě, kde proběhnou všechny běžkařské disciplíny. S nedostatkem sněhu se však potýká i areál Větrný Vrch na Dolní Moravě. Snad se situace za zbývajících 17 dní zlepší a vše bude OK.

Martin Netolický

Zdroj:  https://www.facebook.com/martin.netolicky.9?hc_ref=ART70pUoyvjgVZYKNZMkpXOFiIjSs6Fe3UvmLs4nuC7bvbZx2jCM5QmmvvOTiTlJGrE