Studie potvrzuje blahodárný vliv dotovaných obědů na prospěch dětí

Nadace Open Society Fund při svém šetření mezi řediteli mateřských a základních škol zjistila, že dotované stravné má zásadní příznivé dopady. Těší se také vysoké podpoře veřejnosti.

Hlad je nepřítel vzdělání. Nová analýza Nadace Open Society Fund, vypracovaná agenturou Median, zjistila, že sedmdesát procent z oslovených mateřských škol, které chudým dětem dotují stravné, zaznamenalo u dětí lepší docházku a lepší studijní výsledky. Sedmatřicet procent z nich poté, co využili možnosti dotovat obědy, zaznamenalo větší účast chudých dětí při výuce.

Placení stravného a dalších výdajů je jednou ze základních překážek docházky dětí z chudých rodin a sociálně vyloučených lokalit do mateřských škol. Studie dále ukazuje, že dostatečné předškolní vzdělávání má prokazatelně příznivý dopad na výsledky dalšího vzdělávání, a tím pádem i na úspěch na pracovním trhu.

„Překvapilo nás, že program ministerstva práce a sociálních věcí není využíván plošně. Zjistili jsme, že v souvislosti s čerpáním prostředků pro financování stravného koluje spousta mýtů. Těší nás, že je kraje i ředitelé oslovení v rámci analýzy jednoznačně vyvracejí,“ vysvětlila Lucie Plešková z Nadace Open Society Fund.

Podpora veřejnosti je jasně většinová. „Obědy zdarma by v nějaké formě měly existovat podle šestaosmdesáti procent lidí. Jejich postoj se ale liší v tom, zda by obědy poskytovali jen dětem z nejchudších či podprůměrně příjmových rodin, zda by kromě chudoby měla být posuzována i rodinná situace jako samoživitelství nebo by měly být poskytovány všem dětem bez rozdílu. Každopádně se potvrzuje, že z opatření motivovaných sociálním začleňováním mívají velkou podporu ty, které se týkají dětí,“ komentoval výsledky sociolog společnosti Median Daniel Prokop.

Školy i kraje zavedení programu zvládají
Přestože náročnost agendy je jedním z nejčastějších argumentů, proč se kraje nechtějí do programu dotování školních obědů zapojit, z analýzy vyplývá, že školy a kraje, které se již zapojily, žádnou mimořádnou zátěž spojenou s čerpáním podpory nevidí. V Libereckém kraji na to například stačí metodička školního stravování při své běžné práci. Bariérou však pro čtyřicet procent ředitelů základních a mateřských škol zůstávají obavy ze stigmatizace dětí.

„Dotované stravné je ze sociálního hlediska rozhodně velký a dobrý počin. Děti nemají hladovět. Smutný případ je, když jedou děti na výlet, poté svačí a některé děti mají hodně výživnou a zdravou svačinu a jiné jen suchý rohlík a schovávají se s ním stranou, protože se za to stydí,“ řekla Deníku Referendum dětská psycholožka a soudní znalkyně na školství a kulturu Marie Vignatiová.

Analýza ukazuje, že v současné době dochází do čtyřiceti procent mateřských a základních škol děti z chudých poměrů, jejichž rodiče mají problém obědy platit. V případě mateřských škol je to pětina. V případě zavedení povinné předškolní docházky jich však může být mnohem víc.

Rozdíly mezi dětmi, které do školky chodily a které ne, jsou podle sedmdesáti procent oslovených zástupců základních škol markantní: dětí, jež prošly předškolním vzděláváním, lépe komunikují s učiteli, lépe se začleňují do kolektivu a lépe udrží pozornost.

„Přínos podpory obědů do škol je pro nás jednoznačný. Děti z cílových skupin nejsou vyčleněné z kolektivu. Navíc je program nastaven tak, že je opravdu těžko zneužitelný. Potřebné dítě prostě dostane najíst, aniž by to na kohokoli z aktérů kladlo přehnané nároky,“ říká Petr Zábojník, zastupitel Moravskoslezského kraje, kde také již mají s využitím programu zkušenosti.

Program ministerstva práce a sociálních věcí funguje v rámci operačního programu potravinové a materiální pomoci, který je financován z Fondu evropské pomoci nejchudším osobám pro období 2014–2020. Získat v něm lze až čtyři sta milionů korun pro děti od tří do patnácti let. Zavedla jej bývalá ministryně školství Kateřina Valachová. Každý rok uvolňuje ministerstvo přibližně třicet milionů korun.

Z analýzy dále vyplynulo, že jednasedmdesát procent veřejnosti je názoru, že jejich kraj by se do programu ministerstva práce a sociálních věcí zapojit měl. V krajích s největším počtem sociálně vyloučených lokalit je podpora programu ještě vyšší. Do výzvy ministerstva práce a sociálních věcí je možné se zapojit do konce října tohoto roku. Kraje však získají podporu už jen na druhé pololetí školního roku. Do programu se dosud nezapojilo šest krajů.

Rodin v tíživé životní situaci přibývá
Podle prohlášení mluvčí ministerstva školství Jarmily Balážové pro Deník Referendum je v České republice stále více rodin, které se ocitají v tíživé životní situaci, těsně nespadají pod sociální dávku v hmotné nouzi a nemůžou si tak dovolit platit školní obědy. „V první polovině roku 2016 se do projektu zapojilo 890 škol z celé České republiky, podpořeno bylo více než čtyři a půl tisíce žáků. Výsledkem je, že podpoření žáci mají výrazně lepší docházku, zlepšila se jim výkonnost a koncentrace při vyučování, a tím i jejich prospěch,“ pochvaluje si mluvčí ministerstva.

„Žáci jsou zdravější, fyzicky aktivnější, lépe se zapojují do kolektivu a mají s ostatními spolužáky více společných prožitků. Finance přitom přerozdělují občanské organizace, které mají zkušenosti v uvedené oblasti,“ dodalo ministerstvo. Do programu se již podle jeho informací přihlásily školy ze všech krajů. V loňském kole bylo zapojeno 949 škol, při čemž pomoci se dostalo 5089 žáků základních škol.

Letos bylo ke konci června zapojeno přes tisíc škol a v nich 7824 žáků. Projekt bude pokračovat i příští rok a ministerstvo na něj vyčlení obdobně jako letos třicet milionů korun.

Zdroj: http://denikreferendum.cz/clanek/25966-studie-potvrzuje-blahodarny-vliv-dotovanych-obedu-na-prospech-deti