Archiv pro měsíc: Srpen 2017

Prázdninové posezení s ministrem Janem Chvojkou ve Svitavách 28. srpna 2017

Prázdninové posezení s ministrem Janem Chvojkou ve Svitavách 28. srpna 2017.

Akce se  účastnily i Mgr. Jana Povolná a Mgr. Monika Pelíšková kandidující v letošním roce za Pardubický kraj do Poslanecké sněmovny pod čísly 15. a 17., vedoucí Střediska sociálních služeb Salvia Svitavy – Bc. Ludmila Benešová, JUDr. Miloš Vízdal, Jaroslav Špaček a další

Na dnešní tiskovce v Pardubicích jsme zahájili horkou kampaň a představili program

Dnešní krásné ráno jsem strávil na snídani kandidátů ČSSD v Pardubickém kraji do sněmovních voleb s novináři. Přišel nás podpořit hejtman Martin Netolický a spolu s kolegy z kandidátky jsme představili náš program. Jeho nosnými tématy jsou: růst minimální i průměrné mzdy, daňové změny ve prospěch malých a středních podniků, snížení DPH u základních potravin, podpora rodin s dětmi a podpora seniorů, kvalitní zdravotní péče bez nových poplatků, dostupné a kvalitní školství, podpora startovacího a sociálního bydlení, zavedení bezplatného jízdného pro děti, žáky a studenty středních škol a pro seniory ve veřejné železniční a autobusové dopravě a samozřejmě bezpečnost naší země.

Pavel Havíř

Situace sociální demokracie se stabilizovala a volilo by ji 14,5 procenta lidí.

Pokud by se v srpnu konaly volby do Poslanecké sněmovny, vyhrálo by je hnutí ANO se ziskem 26,5 procenta, uvedla společnost Median ve svém nejnovějším průzkumu. Situace sociální demokracie se stabilizovala a volilo by ji 14,5 procenta lidí. Mírně posiluje SPD Tomia Okamury, která by aktuálně dostala okolo šesti procent hlasů a dostala by se do Sněmovny. Naopak od konce jara ztrácí podporu KSČM.

Průzkum volebních preferencí Median, 27. 8. 2017

Průzkum volebních preferencí Median, 27. 8. 2017

FOTO: Median

Dnes 15:27
(Aktualizováno: 15:44 )

Podpora ANO proti minulému měsíci klesla o procentní bod, což je pohyb v rámci statistické chyby. Společnost ale upozorňuje, že většina dat byla sbírána před informací, že policie požádala o vydání předsedy hnutí ANO Andreje Babiše k trestnímu stíhání. „Nelze tak vyloučit, že kauza se do podpory ANO plně projeví v dalších měřeních,“ uvádí společnost.

Koalice lidovců a Starostů, která se v posledním sběru pohybovala těsně pod 10 procenty, se rozpadala na 6,5 procenta u lidovců a 3,5 procenta u STAN. U Starostů bylo v době sběru možné sledovat posilování podpory, které může být dáno začátkem silné kampaně na začátku srpna.

Volební model podle společnosti Median (v procentech)
červen červenec  srpen
ANO 27,5 27,5  26,5
ČSSD 14 14  14,5
KSČM 15,5 14,5  13
ODS 10 11  10
KDU-ČSL 9* 9,5*  9
TOP 09 7,5 7,5  9
SPD 4,5 5,5  6
* rozpadlá koalice KDU-ČSL a STAN
 zdroj: Median

Občanským demokratům přisuzuje volební model agentury Median zisk deset procent hlasů. O jeden procentní bod méně by dostala TOP 09.  „V měření došlo k mírnému sblížení podpory ODS a TOP09, ačkoli zde nejde o trend a může se jednat o oscilaci modelu v rámci statistické chyby výzkumu,“ uvedla společnost Median.

Žádná další strana by pětiprocentní hranici do Sněmovny nepřekročila. Nejblíž by k tomu měli Piráti a Starostové a nezávislí, kterým model přisuzuje shodně 3,5 procenta.

Účast u hypotetických voleb do Poslanecké sněmovny v současnosti avizuje 64 procent respondentů. Ochota k účasti od července stoupla (tehdy 59 procent), což lze přisuzovat mimo jiné počátku volebních kampaní a blížícímu se termínu voleb. Častěji by se chtěli voleb účastnit lidé nad 65 let (74 procent) a méně lidé do 34 let (57 procent).

Zdroj: https://www.novinky.cz/domaci/447420-volby-do-poslanecke-snemovny-by-vyhralo-ano-posiluje-okamurova-spd.html

 

Dvouleté dítě do školky? Já bych to nechala na rodičích

Diskuse o dvouletých dětech v mateřských školách nabývá nemalých rozměrů a především se v ní objevují poněkud absurdní argumenty. Dostává se do roviny z jiného světa: Dvouleté děti do školky „musí“ versus „nesmí“.

Tak možná na začátek trochu faktů. Tato vláda prosadila a parlament schválil (na můj návrh), aby od roku 2020 měli zřizovatelé mateřských škol povinnost upravit kapacity zařízení tak, aby bylo dostatek míst i pro děti dvouleté. Takže jsme nepřijali žádný předpis, který by dával RODIČŮM POVINNOST umístit dvouleté děti do mateřské školy, ale je propříště daná POVINNOST OBCE mít dostatečnou kapacitu i pro dvouleté děti. A samozřejmě jsme k tomu přidali řadu doprovodných opatření: jsou zajištěné finance na chůvy a další personál, jsou zajištěné peníze na investice a rozšíření školek tam, kde jsou k tomu nutné nové stavby nebo rekonstrukce, probíhá tvorba příslušných didaktických a výchovných plánů a tak dále. Celé to začne platit od roku 2020, protože to chce mnoho příprav. Co platí naopak již nyní, to je napříště nemožnost umístit do mateřské školky dítě mladší dvou let – zkušenosti s některými pokusy v tomto směru byly skutečně špatné.

Proč bylo toto opatření přijato? Na to je snadná odpověď. Ani já ani vláda jsme nevycházeli z nějakých dalekosáhlých psychologických výzkumů. Na základě znalosti reality jsme zjistili, že občané mají takovou potřebu. Nebylo to nijak složité – již v těchto letech je v českých školkách několik tisíc dětí mladších tří let, tedy dvouletých. Tam, kde to kapacity a personální obsazení dovolují, vycházejí ředitelky školek vstříc poptávce občanů. A patří jim za to dík. Nevyvolává to žádné významnější problémy. Naše data dále říkají, že poptávka po takové službě je ale podstatně vyšší, než nynější možnosti. Proto jsme přijali systémové řešení. A jak jsem uvedla, tak toto řešení má také několikaletou přípravnou fázi, během které se budou nutné kapacity a také finanční zajištění zvyšovat. To ale značí, že mateřské školy začnou postupně nabízet větší prostor pro dvouleté děti. Takže poptávka bude uspokojována postupně s tím, že od onoho roku 2020 vznikne právo umístění dítěte.

A znovu opakuji – je to MOŽNOST, nikoliv POVINNOST rodičů, aby dvouleté děti dávali do školky.

Když čtu některé namyšlené názory, jakým zločinem je, když dá maminka dvouleté dítě do společného zařízení, opravdu nechápu sebestřednost lidí, kteří to dokáží vypustit z úst. Kdo jsme, abychom soudili rodiče, abychom je označovali za „krkavčí matky“ (a otce)? Známe konkrétní situaci paní Jany nebo paní Evy? Víme, jak těžké rozhodnutí pro ně je, když nemohou se svým dítětem zůstat ještě rok doma, protože rodina potřebuje druhý příjem? Já bych tedy odvahu soudit skutečně neměla a udivuje mne, že ji někdo má.

Stejně mne fascinuje představa, jak jsou si někteří lidé jistí svoji znalostí vývoje dětí. Podle nich je každé dítě do tří let naprosto nevhodné pro společné zařízení, ale jakmile sfoukne tři svíčky na dortu, tak se stane jakýsi neustále opakovaný zázrak a může vyrazit do kolektivu. Nu, chtěla bych mít tu nekonečnou sebejistotu těch, kdo takto jednoduše vidí svět.

Stejně tak ovšem nechápu opačný extrém. Ano, skutečně se v diskusích objevují hlasy, že mateřské školy jsou vždy lepší než celodenní péče rodiče. Připomíná mi to jednu zvrácenou dětskou knížku z padesátých let, podle které v komunismu budou děti rodičům odebírány v půl roce a vychovávány společně. Rodiče si je měly brát domů jen na víkend. Děsivé.

Rozhodnutí, zda dát nebo nedat dvouleté dítě do mateřské školy bych především nechala na rodičích samotných a na jejich odpovědnosti a úsudku. Oni znají vlastní situaci nejlépe, oni ostatně nejlépe posoudí, nakolik to bude pro jejich dítě přínosné a nakolik stresující. Nepochybuji o tom, že jim budou ředitelky a učitelky z mateřských škol nápomocny radou. Mají k tomu potřebné znalosti, vzdělání i zkušenosti. Určitě jim poradí, aby počítaly s komplikacemi, aby si nemyslely, že nastoupí naplno do práce hned o začátku září (třeba onoho roku 2020), že dítě bude potřebovat třeba dva měsíce na aklimatizaci. A také, že první dny bude ve školce jenom pár minut, pak hodinu, dvě…

Takže vyhrocené diskuse v rovině musí/nesmí jsou prostě špatně.

Kateřina Valachová

Zdroj: http://katerinavalachova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=617808

Česko za velký počet dětí v ústavech a roztříštěnost péče mezi resorty práce, školství a zdravotnictví kritizoval Výbor OSN pro práva dítěte i další organizace. Podle asociace Dítě a rodina je ČR poslední zemí v Evropě, kde je možné do ústavu dávat děti do tří let. Například sousední Slovensko to zakázalo už před lety.

Praha – Zákon se zákazem posílat malé děti do ústavů a se sjednocením péče o ohrožené děti pod jeden resort se v Česku teď chystat nezačne. Záměr ministerstva práce dnes neschválila vláda. Informovala o tom na svém webu. Výhrady k navrhovanému plánu měla některá ministerstva i většina krajů.

Česko za velký počet dětí v ústavech a roztříštěnost péče mezi resorty práce, školství a zdravotnictví kritizoval Výbor OSN pro práva dítěte i další organizace. Podle asociace Dítě a rodina je ČR poslední zemí v Evropě, kde je možné do ústavu dávat děti do tří let. Například sousední Slovensko to zakázalo už před lety. V Česku se zákazem počítala strategie péče, kterou v roce 2012 schválila tehdejší vláda. Podle tohoto dokumentu se děti do tří let neměly do ústavů posílat už od roku 2014, děti do sedmi let pak od roku 2016.

Zákaz dávat děti do ústavů a sjednocení péče doporučovala vládě její rada pro lidská práva. Plán kabinet od loňského prosince projednával třikrát. Se záměry nakonec souhlasil. Uložil ministerstvu práce, aby navrhlo možné změny legislativy. Dnes navrženou cestu ale neschválil.

Podle resortu práce měla nová právní úprava platit od roku 2021, změnit či zrušit se mělo 15 zákonů a vyhlášek. Od roku 2022 se neměly do dětských domovů posílat děti do jednoho roku, od roku 2023 děti do tří let a od roku 2025 pak děti do sedmi let. Pokud by nemohly zůstat ve vlastní rodině, měli se o ně postarat pěstouni či náhradní rodiče. Vzniknout měla skupina profesionálních pěstounů pro postižené, starší děti či víc sourozenců.

Péči mělo nově mít na starosti jen ministerstvo práce, část agendy mělo převzít od resortů školství a zdravotnictví. Dětské domovy pro děti od sedmi do 18 let měly patřit mezi sociální služby. Chlapci a děvčata v tísni by v nich mohli zůstat nejvýš tři roky, doba by se ale případně dala prodloužit. Rodiče by v určitých případech za stravu a péči platili, maximální cenu by stanovila vyhláška. Děti by chodily do spádové školy. Odměny pěstounů se měly v zákoně upravit jako určitý násobek průměrné mzdy, s jejím růstem by se tak pravidelně valorizovaly.

S převedením péče pod jeden resort a se zařazením dětských domovů mezi sociální služby by se změnilo financování. Peníze mělo získat ministerstvo práce, kraje by na domovy dostávaly dotace. Po útlumu ústavů by se prostředky daly také víc využít na podporu rodin, služby a na prevenci.

Navrhované změny mají řadu odpůrců. Patří k nim i někteří poslanci sociálního výboru. Podle nich dítě potřebuje hlavně odbornou péči, kterou zajistí kvalitní ústav. Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) už dřív řekla, že v Česku se bere víc ohled na zájmy zaměstnanců ústavních zařízení než na zájem dětí. Kojenecké ústavy dokázal zrušil zatím jen Zlínský kraj, a to loni od září. Pro děti do tří let zajišťuje pěstouny.

 

Zdroj: http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/zakaz-davat-deti-do-ustavu-se-psat-nezacne-neschvalila-to-vlada/1517555

Lubomír Zaorálek v Pardubickém kraji

V sobotu 19.8. navštívil Pardubický kraj ministr zahraničních věcí a místopředseda Vlády ČR Lubomír Zaorálek. Celý den ho doprovázel ministr pro lidská práva a legislativu a lídr voleb do PSP ČR 2017 za Pardubický kraj Jan Chvojka spolu s poslancem Pavlem Havířem a předsedou OVV ČSSD Pardubice Leoš Malina. Den jsme zahájili na akci „Cihelna 2017“, kde jsme v doprovodu hejtmana Pardubického kraje Martin Netolický akci odstartovali. Dále jsme v doprovodu dalších kandidátů (Miloslav Váňa, Marcela Jelínková, Jitka Dostálová, Jiří Rozinek, Jana Povolná, Luděk Skalický, Václav Kroutil…) navštívili Sportovní park Pardubice, kde jsme si v doprovodu náměstka primátora Statutárního města Pardubice Jakub Rychtecký vyzkoušeli některé sporty. Další zastávkou v Pardubickém kraji byla návštěva DTJ Holice, kde nás vřele přivítal starosta města Ladislav Effenberk. Návštěvu jsme zakončili společnou diskusí s členskou základnou. 

Text a fotografie Leoš Malina

Vážení přátelé,

před nedávnem jsem napsal v jednom svém článku větu: “Nejsme tady pro všechny“. Zhruba po dvou měsících po jejím publikování nejen, že toto tvrzení nemusím odvolat, ale naopak, ještě víc zdůraznit.

 Náš experiment oslovit tzv. středového voliče  a tím získat širší volební potenciál naprosto selhal. Na štěstí pro nás jsme to za pět minut dvanáct pochopili. Zatím co středového voliče jsme neoslovili, naši dlouholetí sympatizanti a voliči nám přestali rozumět. Draze jsme za tuto chybu zaplatili.

 V současnosti se usilovně snažíme o to, abychom důvěru našich voličů získali zpět. Ztratit důvěru jde snadno. O to obtížněji se získává nazpět. Jde to ztuha, ale ČSSD má v naší zemi dlouhou tradici a schopné lidi. To mi dává naději.  Proto ještě jednou a ještě důrazněji  říkám:“Nejsme tady pro všechny, berte, nebo nechte být“.

 ČSSD je nejsilnější, tradiční politickou stranou v této zemi. Proto mě nepřekvapuje, že proti nám je vedena kampaň, místy hraničící s nenávistí, jak v médiích, tak od konkurenčních politiků, zejména pak od hnutí ANO a KSČM.

 Nic nového pod sluncem, každý prostředek je dobrý. My jsme prostě silní a stále se jim nedaří nás v očích voličů zdiskreditovat, a proto používají podpásovky jak na běžícím pásu.

 Na závěr vzkaz našim konkurentům. ČSSD krizi překonala. Jsme silní a jednotní. Máme skvělý program a uznávané osobnosti na našich kandidátkách.

 Jsem pevně přesvědčen, že naši kandidáti jsou kompetentní a budou schopni náš volební program veřejnosti předat přitažlivou formou.  

 Hodně štěstí přátelé.

 Miloš Horáček

předseda OVV ČSSD Svitavy