Stát bude platit školy asi podle počtu odučených hodin, ne žáků

fotoZápis do prvních tříd, dítě, chlapec, žák, škola, třída – ilustrační foto ČTK/Petrášek Radek

Praha – Stát bude od září příštího roku platit školy zřejmě podle počtu odučených hodin na základě vzdělávacích programů, nikoli pouze podle počtu žáků jako nyní. Reformu financování obecních a krajských škol přinese novela, kterou dnes schválila hlasy 130 ze 167 přítomných poslanců Sněmovna. Do předlohy, která míří k posouzení senátorům, navíc dolní komora vložila úpravu ochrany učitelů a spolupráce středních odborných škol a učilišť s podniky. Takzvanou pamlskovou vyhlášku dolní komora nezrušila.

Změna financování se bude týkat mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol, konzervatoří a školních družin, které zřizují kraje nebo obce. Financování soukromých a církevních škol zůstane stejné.

Nyní se podle ministerstva školství výše platby za žáka v konkrétním oboru nebo typu školy liší podle regionů. Krajské úřady totiž přerozdělují peníze z ministerstva školám a každý k tomu přistupuje jinak. Nově ministerstvo určí, kolik peněz dostane konkrétní škola, financování by se tedy mělo sjednotit. Ministerstvo odhadlo náklady na financování změny pro první rok na 2,5 až pět miliard korun.

Nový systém přinese podle ministryně Kateřiny Valachové (ČSSD) spravedlnost a zmírnění administrativy. Opoziční pravice ale říká, že by měl být jednodušší. „S cíli můžeme souhlasit. Metoda není správná a přinese pravý opak,“ řekl předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura. Stát by měl podle něho dávat na každého žáka stejnou částku. Valachová namítla, že by to vedlo k zániku takzvaných malotřídek.

K ochraně učitelů by měly přispět vymezení jejich postavení a povinnost ředitele zahájit řízení o případném vyloučení žáka ze školy, pokud se dopustí opakovaných hrubých fyzických nebo slovních útoků. Diskuse o postavení a ochraně učitelů se v poslední době objevovaly opakovaně, naposledy v souvislosti s případem šikanované učitelky Střední průmyslové školy Na Třebešíně v Praze.

Vedle povinnosti zahájit kroky směřující k vyloučení žáka by ředitelé museli hlásit veškerá závažná provinění orgánu sociálně-právní ochrany dětí a státnímu zastupitelství. Mohlo by se to využívat u dětí na základní škole, kde není možné vyloučení.

Sněmovna schválila na návrh Ivany Dobešové (ANO) i právo zaměstnavatelů podílet se na tvorbě vzdělávacích programů odborných škol. Studenti by zase měli chodit do firem na praxe a stáže a odborníci z praxe by se účastnili výuky i závěrečných zkoušek.

Poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09) neuspěla s návrhem, aby o možném prodeji potravin ve školách rozhodovaly školské rady. Její úprava by v případě schválení zrušila pamlskovou vyhlášku ministerstva školství, která vede podle kritiků k zavírání školních bufetů. Většina přítomných členů dolní komory výboru nepodpořila ani úpravu Marty Semelové (KSČM), podle níž by církevní školy financovali jejich zřizovatelé, nikoli také stát.

Dolní komora se nepřiklonila ani k návrhu Niny Novákové (TOP 09), jež by zakotvila obecné cíle vzdělávání. Mělo mezi ně patřit pochopení a osvojení evropských kulturních hodnot a tradic humanismu, které vycházejí z antického a židovsko-křesťanského duchovního odkazu. Úprava vyvolala v dolní komoře poměrně rozsáhlou debatu o kořenech evropské civilizace, multikulturalismu i sekularismu.

Předloha taky například zruší nutný souhlas ministerstva nebo krajského úřadu k navýšení peněz pro školy kvůli využívání asistenta pedagoga. Podpůrná opatření budou nově poskytována nárokově. Novela upraví taky financování českých škol v zahraničí.

Novela školského zákona podle Sobotky zvýší kvalitu vzdělávání

Novela školského zákona, kterou dnes schválila Sněmovna, zkvalitní vzdělávání a omezí riziko vylidňování venkova. Novinářům to po hlasování poslanců řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Ministryni školství Kateřině Valachové (ČSSD) rovněž slíbil svou podporu při jednání o zajištění peněz pro školství ze státního rozpočtu na příští roky.

„Nová pravidla, která jsou nastavena, by měla přinést více spravedlnosti, více transparentnosti a také logiky, pokud jde o financování školství, s cílem posílit kvalitu vzdělávání. A také vyrovnat šance na vzdělávání u dětí, které žijí jak na venkově, tak ve městech nebo v městských aglomeracích,“ řekl Sobotka.

Změna financování se bude týkat mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol, konzervatoří a školních družin, které zřizují kraje nebo obce. Nově by školy měly dostávat peníze podle počtu odučených hodin na základě vzdělávacích programů, a ne podle počtu žáků, jako tomu bylo dosud.

„Určitě to prospěje úplně všem školám,“ řekla Valachová. „Změny financování nám zajistí snižování počtu dětí ve třídě do budoucna, zajistí nám udržení husté sítě malotřídních škol,“ řekla Valachová.

Zachování sítě malotřídních škol považuje Sobotka za významné kvůli tomu, že zpomalí odliv lidí z vesnic do měst. „Jedno z největších rizik pro další vylidňování našeho venkova by bylo rušení škol. Když v obci zrušíte školu, je to obrovská rána, která potom vede k tomu, že odsud odejdou mladí lidé a žádní další mladí lidé se tam nepřistěhují,“ řekl.

Podle Valachové přinese změna zákona v roce 2018 náklady pro stát 3,5 miliardy korun. Sobotka slíbil, že její požadavky při jednání o státním rozpočtu podpoří. „Tato reforma bez peněz by byla jenom poloviční reformou. Potřebujeme zajistit dostatek finančních prostředků v rozpočtu v roce 2018, ale také v rozpočtovém výhledu na léta 2019, 2020, aby tato reforma byla zrealizována, aby školy dostaly dostatek finančních prostředků, a mohlo se to tedy projevit v tom, že budeme schopni poskytnout našim dětem kvalitnější vzdělávání,“ řekl premiér.