JAK V POLITICE PŘIJDETE O ILUZE

105d72793d5cbd45fe4bffc81015_r16-9_w640_h360_g78054caa501711e68d00002590604f2e
Hospodářské noviny | 29.7.2016 | Rubrika: barvy moci jindřicha šídla | Strana: 20 | Téma: Krajské volby

Od Miroslava Kalouska je to samozřejmě čistá poťouchlost, což nás už nijak nepřekvapí. Ovšem tentokrát se předseda a vynálezce TOP 09 trefil úplně přesně.
Ve středu odpoledne odkudsi z nejtemnějších hlubin Twitteru vyhrabal téměř tři roky starý tweet Kristýny Zelienkové: „V patek jde #ano na #pribeh kmotra. Zastavme kmotrovske skupiny. #volby2013, #volte20“.
Datum: 20. října 2013. Tedy týden před posledními sněmovními volbami, ve kterých to Andrej Babiš s doprovodem nakonec dotáhli na senzačních 18,5 procenta.
Ve sněmovně usedlo 47 poslanců hnutí ANO, mezi nimi také Kristýna Zelienková, devětatřicetiletá podnikatelka ze středočeského Berouna. Dnes je z poslankyně Zelienkové nejprominentnější odpadlík tohoto volebního období – ta, která jako první odešla od Babiše. A taky ta, která nám znovu připomněla, jak těžké to v Česku mají průkopníci lepší, slušnější, transparentnější politiky. Zvláště pak ti, kteří si myslí, že jejich úkolem je lepší, slušnější a transparentnější politiku opravdu dělat.

Štiky a žraloci

Paní Zelienkové je dokonce možné věřit, že když šla v říjnu 2013 do kina na film Příběh kmotra, věřila, že je předurčena k tomu, aby proti kmotrům, korupci, zlu a všeobecnému úpadku opravdu po boku Andreje Babiše bojovala. A jistě nebyla v týmu ANO jediná, protože pro podobný úkol se vždy najde dost ochotných rukou – a nakonec je jedno, jestli jde o naivní nadšence, za jakého se teď zpětně označuje sama poslankyně Zelienková, nebo cyniky, kteří pochopili, že tohle je šance tvářit se jen trochu vážně a na pár let si zajistit slušné živobytí.
Protože nakonec jsou v tomhle tyátru potřeba všichni. Vznik Úplně nové lepší strany (ÚNLS), ať už se jmenuje jakkoliv, je velmi sofistikovaný proces, v němž nelze pominout ani jediný z mnoha důležitých kroků.
Především je nutné včas detekovat poptávku – nejlépe samozřejmě ve chvíli všeobecného znechucení, k němuž protagonisté ÚNLS mohutně přispěli. „Česká porevoluční politika začala čím dál více připomínat zatuchlý rybník, ve kterém se převalují líní a neschopní kapři. Tak jsme se rozhodli pustit si do tohoto rybníka štiku,“ vysvětlovala své pohnutky pro vstup do ANO paní Zelienková v úterním on-line rozhovoru se čtenáři deníku Aktuálně. cz. „Teď ale zjišťujeme, alespoň někteří z nás, že tento druh štiky je vlastně dost nepůvodní druh, který v rybníku likviduje celý jeho ekosystém. Takže se může stát, že místo zahnívajícího rybníku tu časem budeme mít mrtvou nádrž zbavenou veškerého života, ve které se bude válet jedna tlustá, přejedená štika.“
Dobře. Pojďme se chvíli vážně tvářit, že paní Zelienková, která si mimochodem ve sněmovně udržela vlastní rozum, v říjnu 2013 netušila, kdo je Andrej Babiš a že by to místo štiky v rybníku třeba mohl být žralok. Není ani moc těžké jí to uvěřit – když to spolu s ní udělalo u voleb 927 tisíc lidí.
Ale z toho plyne první poučení, na které je při úspěšném startu Úplně nové lepší strany dobré myslet: nejpřesvědčivějším kritikem všeho předcházejícího je vždy ten, kdo se na všem předchozím zásadní měrou podílel nebo z prohnilých poměrů dokázal vytěžit, co šlo. Teď je ale upřímně zhnusen a připraven společnosti vše vrátit, aspoň tedy tím, že ji sám přenese do lepších časů.
Vzhledem ke znalosti nepřítele jsou samozřejmě ideální bývalí členové stran, proti nimž se bude Úplně nová lepší strana vymezovat. Takový Miroslav Kalousek si dnes třeba dokáže dělat velmi sofistikovanou legraci ze zásadovosti lidovců, u nichž strávil čtvrt století, a tři roky jim dokonce předsedal. (Tím snad nemá být řečeno, že TOP 09 je totéž co ANO, rozhodně ne, tedy kromě schopnosti vnutit lidem ve správnou chvíli pocit, že situaci mohou zachránit pouze ti, kteří se na ní léta podíleli.)

Tři skupiny

To by ale samo o sobě samozřejmě nestačilo. Proto je třeba zaplnit soupisku nového týmu mnoha dalšími nahrávači, které rozdělme do několika skupin.
1) Hodní, slušní lidé. Tohle je ten nejmenší problém. V Česku stále žije nepřeberné množství slušných lidí, kteří v životě ledačehos dosáhli, ale jednoho dne jim prostě bouchnou saze, jako třeba paní Zelienkové.
2) Známí lidé, kteří jsou schopni aspoň nějaký čas předstírat, že jsou zároveň slušní (nebo dokonce opravdu jsou) a svou kredibilitou jsou ochotni zaštítit poněkud problematickou pověst frontmana strany.
3) Nepříliš slušní a zároveň nepříliš známí lidé, kteří sice nemohou nic zaštiťovat, zároveň ale moc dobře vědí, jak to chodí, a umí se v tom velmi dobře pohybovat. Tato kategorie je pochopitelně nejžádanější a zároveň nejrizikovější, protože může ÚNLS záhy přivést do nepěkných potíží. Zvlášť když se od nich očekává, že i v nových rolích uplatní know-how, které si osvojili v předchozích angažmá.
Typickým příslušníkem této skupiny je v hnutí ANO již odstavená Radmila Kleslová, ale Miroslav Kalousek by si třeba ještě vzpomněl na tu zatracenou nepříjemnost hned na startu TOP 09, kdy jeho dlouholetý spolubojovník, bývalý lidovecký orel Ladislav Šustr, naletěl na provokaci MF Dnes a slíbil, že by pro fiktivního sponzora mohl zkusit za milion korun ovlivnit podobu loterijního zákona. (Nutno dodat, že Kalousek Šustra z kandidátky TOP 09 okamžitě vyrazil.)

Noci s nepřítelem

Po sestavení takového týmu a volebním úspěchu, který nikdo nečekal, začíná každodenní politická práce, při níž jsou zásady konfrontovány s realitou. Nejobtížnější zkouškou je pochopitelně spolupráce s těmi, proti nimž byla celá úspěšná kampaň zaměřena, zvlášť když s nimi okamžitě vlezete do jedné vlády – odpovědnost vám jinak nedá.
Naivní idealisté najednou poznávají, že demokracie, kterou přišli léčit, je sice složitý a občas řádně frustrující proces, má ovšem některé výhody. Například že se v ní musíte dohodnout, a při tomto procesu poznáte, že oni ďáblové, proti nimž jste bojovali, jsou obvykle celkem normální lidé, někdy i se smysluplnými argumenty. Jenže od toho tam přece nejste! Tohle je základní omyl, kterého se lze dopustit. K základním rysům Úplně nových slušných stran kromě boje s nepřítelem vnějším patří také permanentní vyhledávání nepřátel vnitřních, jejichž počet samozřejmě roste úměrně s odhalenými skandály Úplně nové slušné strany a jejího lídra. Zvlášť pokud si v rámci vnitrostranické demokracie, o níž jste se ve sněmovně doslechli, dovolíte zapochybovat, že by například za kauzou Čapí hnízdo stál znovu osobně Miroslav Kalousek. Důkaz o vaší zradě a propojení se starými strukturami jste právě dodali sami.
Následuje rychlá ostrakizace a rozhořčené hlasy členské základny, která již dávno tušila, že jste ve skutečnosti podezřelý typ, nasazený do strany nejspíš proradnou konkurencí. (Kalouskem.) A tak se kupříkladu od místopředsedkyně sněmovny Jaroslavy Jermanové dozvíme, že paní Zelienková „nikdy nebyla týmový hráč“ a že se „stejně jen snaží poškodit hnutí před krajskými volbami“. (A samozřejmě, Babiš přece Čapí hnízdo už dávno vysvětlil: „Dostatečně a několikrát a my mu věříme.“)
Příběh poslankyně Zelienkové není první a rozhodně ani poslední. Za rok jsou tu zase parlamentní volby. Někdo Úplně Nový a už definitivně Slušný se určitě zase objeví.

K základním rysům Úplně nových slušných stran patří kromě boje s nepřítelem vnějším také vyhledávání nepřátel vnitřních.
O autorovi| jindrich.sidlo@economia.cz