Archiv pro měsíc: Květen 2016

„Lajkněte“ ČSSD na facebooku

13178581_1038774289535833_3458611869919330169_nDobrý den, blíží se krajské volby 2016 a bylo by dobré, aby ČSSD měla na Facebooku alespoň 20 000 fanoušků. ( ANO má 98 000, ODS má 32 000). Proto bych chtěl všechny členy a podporovatele ČSSD požádat:

1. Označte oficiální Facebookovou stránku ČSSD jako „To se mi
líbí“.
2. Pozvěte své přátele k označení stránky jako „To se mi líbí“.
3. Sledujte stránku a občas dejte LIKE nebo sdílejte příspěvek.

Děkuji všem.
https://www.facebook.com/cssdcz/?ref=ts&fref=ts&qsefr=1

Nový místostarosta obce?

885617_941954059180636_3105855155433942345_o„Vedeni mesta Brezova nad Svitavou zatim zustava bez personalnich zmen dokud se clenove zastupitelstva nedohodnou na nastupci pani Janku. Zastupitelstvo dnes tuto zalezitost neprojednavalo, hovoril jsem o tom po ukonceni verejneho zasedani zastupitelstva mesta s pani mistostarostkou.“  Lukáš Baránek

Rozvoj tvrze Bouda pokračuje. Dočkala se elektrifikace

 Tvrz Bouda se po téměř osmdesáti letech dočkala elektrifikace. Nejautentičtější dělostřelecká tvrz v naší zemi připomínající konec první republiky a opevňovací práce podél hranice v letech 1935 – 1938 má od včerejška v provozu připojení na energetickou síť a zcela nové rozvody. Je to předpoklad dalšího rozvoje pevnosti. Nyní se již může realizovat postupné vyklízení vstupního objektu pro budoucí potřeby expozice a výstavba provozní budovy. Vše snad do roku 2020. Tvrz Bouda je ve vlastnictví Pardubického kraje. “  Martin Netolický

Hejtman Martin Netolický společně s Martinem Ráboňem

(31.5.2016)

Pardubice – Byl to ten slavný den, kdy k nám byl zaveden elektrický proud. Text písničky Svěráka a Uhlíře si od dnešního dne mohu zpívat také provozovatelé tvrze Bouda, která patří mezi důležité a turisticky hojně navštěvované součásti pevnostní oblasti na Králicku. Pardubický kraj jako její vlastník se proto rozhodl k rozsáhlým investicím, které mají za cíl ještě více zatraktivnit toto místo pro návštěvníky. Celkové investice do objektu přesahují 30 milionů korun. První z dokončených je napojení na elektrickou rozvodnou síť za částku přesahující 11 milionů korun.

 

„Absence napojení na elektrickou rozvodnou síť byla pro zajištění provozu a dalšího rozvoje muzea velmi limitující, jelikož proud dodávaly dva dieselové generátory, jejichž provoz byl příliš nákladný. Tyto finance bude nyní možné věnovat na další rozvoj a zlepšování návštěvnického komfortu. Tvrz Bouda je jedním ze symbolů pohraničního opevnění a významnou památkou v České republice a bez debat nejvýznamnější vojensko-technickou památkou v našem kraji, a proto chceme zajistit její další rozvoj,“ uvedl hejtman Martin Netolický. „Mezi nejbližší investiční akce bude patřit stavba provozní budovy, do které se následně přesune zázemí tvrze a uvolní se tak prostor pro další historické expozice,“ dodal hejtman Netolický.

 

Dělostřelecká tvrz Bouda, kterou ročně navštíví 14 tisíc turistů, je jedním z mnoha objektů československého opevnění, jež bylo budováno ve třicátých letech minulého století. Je jednou z pěti stavebně dokončených tvrzí a jako jediná z nich je dnes ve své původní podobě přístupná veřejnosti. Tvoří ji pět objektů (srubů), postavených v nejvyšším stupni odolnosti. Stropy a stěny orientované směrem k nepříteli jsou tvořeny vrstvou železobetonu o tloušťce 3,5 metru. Měly odolávat účinkům všech tehdy známých zbraní.

obrázky

Tvrz Bouda
Hejtman Netolický při historickém momentu
Vnitřní prostory tvrze
Památník uvnitř tvrze Bouda
Historická fotografie tvrze Bouda

Babiš se připravuje na ovládnutí všech státních podniků

Stát má podíly v 63 akciovkách, vlastní 1 národní podnik a zřizuje126 příspěvkovek. Ministerstvo financí hodlá zřídit jednu entitu, která by je všechny řídila (vykonávala majitelská práva).
V textu to není explicitně napsáno, ale dá se z něj vytušit snaha o jeho ovládnutí ministrem financí. Babiš tak nenápadně usiluje i o kontrolu nad „státními podniky“, které dosud „finance“ neřídí.
Jediná „entita“ jež by měla spravovat všechny majetkové podíly státu by mohla vzniknout dle návrhu ministerstva financí. Do té doby navrhují finance posílit svoje pravomoci ve výkonu vlastnických práv státu.

Ministerstvo financí předkládá do meziresortního připomínkového řízení materiál s názvem „Strategie vlastnické politiky státu“, což je návrh, jak zajistit efektivní fungování státu coby vlastníka majetkových účastí státu v obchodních společnostech, státních a národních podnicích. V materiálu si Babiš také ukládá jeden z hlavních úkolů a to do konce roku 2017 zpracovat analýzu možností centralizace výkonu vlastnických práv k majetkovým účastem státu v jedné entitě.

Odvolává se přitom na doporučení OECD, která navrhuje zřízení takového subjektu. V textu to není explicitně napsáno, ale dá se z něj vytušit snaha o jeho ovládnutí ministrem financí. Babiš tak nenápadně usiluje i o kontrolu nad „státními podniky“, které dosud „finance“ neřídí. „Model centrální spravující instituce se už stává běžnou evropskou praxí – umožňuje konzistentní přístup, je efektivní z hlediska koncentrace profesionálů a zvyšování jejich odbornosti tak, aby na straně státu byla maximální kompetence pro řízení majetkových účastí. Díky takovému uspořádání také dochází k žádoucímu oddělení výkonu vlastnických práv k majetkovým účastem státu v obchodních společnostech od tvorby sektorových politik,“ uvádí se v materiálu odeslaném na připomínková místa.

Autoři však v něm upozorňují i na značná rizika takového postupu. „Centralizace správy majetkových účastí a s tím spojeného výkonu vlastnických práv navíc znamená i značnou koncentraci moci, která by mohla být v rozporu se současnými protikorupčními postoji.“

Dokud nebude tento návrh na vytvoření jedné „státní akciovky“ spravující všechny podíly schválen, měli by mít Babišovi lidé, jak vyplývá z textu níže, hlavní slovo také v rozdělení podniků na strategické, obslužné a zbytné, které budou určeny k prodeji či likvidaci. „Jednoznačně lze doporučit posílení koordinačního mechanismu a koordinační role Ministerstva financí v otázce výkonu vlastnických práv, s cílem zavádět jednotné standardy správy a řízení společností napříč jednotlivými resorty,“ píše se v jedné části Studie.

Stát má podíly v 63 akciovkách, vlastní 1 národní podnik a zřizuje
126 příspěvkovek

„Základní členění lze učinit na základě právní formy, kde stát jako vlastník majetkové účasti nebo zakladatel vystupuje celkem v 63 akciových společnostech (AS), 2 společnostech s ručením omezeným (SRO), 1 komanditní společnosti (KS), 38 státních podnicích (SP), 1 národním podniku (NP). Jako zřizovatel stát figuruje ve 126 příspěvkových organizacích (PŘÍ) a 40 organizačních složkách státu (OSS),“ shrnuje Strategie vypracovaná ministerstvem financí.

Autoři doporučují, aby stát v maximální míře usiloval o transformaci těch státních podniků, které fungují v čistě konkurenčním prostředí, do podoby obchodních společností. „Stát by měl analyzovat činnost i dalších subjektů poskytujících veřejné služby, resp. provozujících podnikatelskou činnost v jiné právní formě nebo ve specifickém právním postavení, také s výhledem na převod těchto subjektů do podoby standardních obchodních společností a zároveň prověřit nezbytnost všech organizací a podniků zajišťujících podpůrné činnosti jednotlivých resortů.“ Výsledkem by mělo být rozřazení společností, podniků a organizací do tří základních skupin – strategické, podpůrné a zbytné. U poslední skupiny by mělo dojít k následné privatizaci či likvidaci. Rozřazení bude učiněno Ministerstvem financí ve spolupráci s jednotlivými resorty na základě následujících kritérií:

  • strategické – společnosti, podniky a organizace operující mimo standardní konkurenční prostředí – případ tržního selhání; společnosti podniky a organizace nutné pro zajištění bezpečnosti státu či potřebné pro naplňování cílů hospodářské politiky státu; například ČEZ, a.s., MERO ČR, a.s. nebo ČEPRO, a.s. Mezi strategické obchodní společnosti s majetkovou účastí státu můžeme počítat i společnosti zřizované zvláštním zákonem, jako jsou například České dráhy, a.s., Česká exportní banka, a.s. a Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s.
  • podpůrné – nezbytné pro vlastní fungování státu a zajišťující nezbytné služby pro veřejnost – společnosti podniky či organizace poskytující servisní či účelové podpůrné služby organizačním složkám státu či zajišťující základní nezbytné služby pro veřejnost, které stát není schopen efektivně zajistit na soukromém trhu ani vlastními silami;
  • zbytné – všechny ostatní společnosti, podniky a organizace.

Harmonogram činností navrhovaných MF

Harmonogram činností navrhovaných MF

 

Nepotřebné firmy prodat za desítky miliard korun

„Privatizace je pro stát potenciálním zdrojem aktivizace finančních zdrojů v řádu desítek miliard Kč. Jedná se o jednorázové kapitálové příjmy a taková privatizace by neměla být motivována potřebou financování běžných výdajů státního rozpočtu. Masivní aktivizace finančních zdrojů by umožnila např. financovat fundamentální důchodovou reformu nebo jiný systémově důležitý reformní projekt,“ uvádí autoři Studie.

Podle ní v rámci decentralizované formy správy majetkových účastí státu dochází ke ztrátě dostatečného přehledu nad jednotlivými společnostmi a nemohou být v plné míře využívány potenciální synergie mezi jednotlivými subjekty. Roztříštěná forma správy navíc zvyšuje osobní náklady na straně státu.

Současnou decentralizaci výkonu majetkových práv je možné řešit následujícími způsoby, případně i jejich kombinací:

  1. ponechání současného stavu, kdy majetkové účasti spravuje jménem státu více ministerstev, avšak za přijetí a následného dodržování jednotných, závazných pravidel pro všechna spravující ministerstva, s tím, že členové správních orgánů společností pravidla pro danou společnost dopracují a budou je aktivně uplatňovat;
  2. využití principu dobrovolnosti, kdy některé ministerstvo samo uzná, že jeho úloha je primárně jiná, než je správa majetkových účastí, a tyto majetkové účasti převede na ministerstvo, které za tímto účelem disponuje kompetentními odborníky, příkladem je převod majetkových účastí z Ministerstva práce a sociálních věcí na Ministerstvo financí;
  3. vyřešení problematiky společností s více akcionářskými ministerstvy soustředěním příslušnosti hospodařit s konkrétní majetkovou účastí u jednoho vybraného ministerstva;
  4. převodem všech státem vlastněných majetkových účastí na jedno ministerstvo, případně jinou stávající instituci;
  5. vytvořením nové, nezávislé specializované instituce, na kterou budou převedeny veškeré státem vlastněné majetkové účasti, jejichž náplní činnosti by byla správa majetkových účastí, což by mělo zároveň vést i ke snížení počtu služebních míst.

Pravidla pro nominaci do „státních firem“

Změnit by se měl také způsob výběru lidí do vedení firem s majetkovou účastí státu. Finance sice připravily věcný záměr zákona, který by pravidla pro nominaci osob upravoval, ale neuspěl s ním v meziresortním připomínkovém řízení.  V materiálu tedy nabádají, že „stát musí i bez zákonného zakotvení zajistit větší transparentnost nominačního procesu a aby členové orgánů společností s majetkovou účastí státu a podniků byli vybíráni na základě svých odborných znalostí, a nikoliv na základě možných zákulisních dohod, a za plné odpovědnosti konkrétního ministra.“

Nominacemi do orgánů s majetkovou účastí státních firem se sice zabývá poradní orgán vlády – Vládního výboru pro personální nominace, ale jeho stanovisko je pouze doporučující. „Dobrá praxe by ale měla jednoznačně vyústit v to, že konkrétní ministr nejmenuje do funkce osobu, která neobdržela od personálního výboru kladné posouzení. Stejně tak by pro konkrétního ministra měl vzniknout reputační problém, pokud opakovaně navrhne do orgánů společnosti kandidáty, jejichž nominaci personální výbor nedoporučí. I přes značný pozitivní posun nelze konstatovat, že problematika nominačního procesu je vyřešena,“ uzavírá materiál ministerstva financí.

Jiří Reichl

Soutěž v požárním útoku pohledem MO ČSSD Březová nad Svitavou

Soutěž v požárním útoku ve Březové nad Svitavou se vydařila.  Odměny pro soutěžící finančně zajistila Česká strana sociálně demokratická. Akci navštívil poslanec MUDr. Pavel Havíř, zúčastnila se předsedkyně MO ČSSD Březová nad Svitavou Jana Povolná. „Pracovně“ se akce účastnili též další členové ČSSD Lukáš Baránek – velitel okrsku, Tomáš Hořínek – náměstek starostky OSH a Petr Odehnal, který stál u zrodu hasičského hřiště ve Březové nad Svitavou.DSC07774

Poslanec Pavel Havíř a předsedkyně MO Jana Povolná.

IMG_20160521_144741

Poslanec Pavel Havíř debatuje o zdravotnictví.

WP_20160521_16_49_04_Pro

WP_20160521_16_48_58_Pro

Tomáš Hořínek – náměstek starostky OSH a starosta města  Březová nad Svitavou předávají ceny mladým hasičům.

IMG_20160521_162848 Petr Odehnal, který stál u zrodu hasičského hřiště ve Březové nad Svitavou.

DSC07787

Lukáš Baránek – velitel okrsku a MUDr. Pavel Havíř se starostou města.

DSC07789 DSC07792

MUDr. Pavel Havíř s starosta města Březová nad Svitavou.

WP_20160521_14_24_02_Pro WP_20160521_14_45_57_Pro

 

 

 

 

 

Europoslanec Poche: V Česku končí na skládkách příliš mnoho odpadu

19.05.2016 Oběhové hospodářství zajišťuje, že se neplýtvá omezenými zdroji naší planety. Skládkování v něm nemá co dělat, říká v rozhovoru europoslanec Miroslav Poche (ČSSD), který ve výboru pro průmysl pracuje na návrhu nové směrnice o odpadech. Jak předcházet vzniku odpadů a zabránit například plýtvání s potravinami?

V europoslaneckém výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) připravujete zprávu k návrhu nové rámcové směrnice o odpadech, která je součástí balíčku k oběhovému hospodářství. To je jedno z nejvýznamnějších témat současné evropské politiky. Začněme ale s Českou republikou. Ve kterých aspektech oběhového hospodářství je Česko úspěšné a kde musí přidat?
Česká republika si obecně na evropské úrovni vede v oblasti nakládání s odpady dobře. Myslím, že máme velmi dobrý systém sběru a třídění odpadu a následné recyklace. Češi mají navíc v porovnání s jinými evropskými státy vcelku nízkou produkci komunálního odpadu. Jde to ruku v ruce – čím vyšší je úroveň třídění, tím méně směsného komunálního odpadu vzniká. Měli bychom se nyní zaměřit na skládkování, protože stále ještě u nás velký podíl dále nezpracovávaného odpadu končí právě na skládkách.

„Spalování není dlouhodobě udržitelné řešení, je to ale alternativa ke skládkování.“

Jak na to? Ve své zprávě navrhujete na evropské úrovni zpřísnit zákaz skládkování a zvýšit cíl pro opětovné využívání a recyklaci komunálního odpadu…
To je podle mě smysl oběhového hospodářství. Když budeme schopni nechat funkční výrobky a obaly déle v oběhu a dokážeme recyklovat více materiálů a následně je použít k další výrobě, tak nebudeme muset vytěžit a spotřebovat tolik primárních materiálů. To znamená, že nebudeme muset tolik plýtvat důležitými zdroji naší planety, které jsou omezené. A v tom případě by skládkování jako takové vlastně nemělo v opravdu „oběhové“ ekonomice co dělat.

Ke slovu pak také přijde energetické využití odpadu, protože některé složky se zkrátka vytřídit nepodaří. Jak velkou roli energetické využití v kontextu oběhového hospodářství hraje? Někteří varují před přílišným rozvojem této technologie. Jak mu zabránit?
Chápu, že spalování není dlouhodobě udržitelné řešení především ve vztahu k produkci nepřírodního CO2. Nicméně v současné situaci ho vidím jako jednu z alternativ právě ke stále převládajícímu skládkování, které bych osobně rád v co nejkratším horizontu úplně zrušil. Spalováním dosáhneme minimálně výroby energie. A věřím, že rozvojem technologií se nám podaří nepříznivý dopad na čistotu ovzduší alespoň zmírnit. Pamatujme ale na dlouhodobý cíl oběhové ekonomiky, kde spalovny budou tím posledním, co se zde k zužitkování odpadu bude používat.

Na vrcholu odpadové hierarchie naopak stojí předcházení vzniku odpadu. Co dělat, aby byla prevence účinná?
Primárně jde o větší využití odpadu jakožto zdroje surovin. Klademe důraz také na rozvoj takzvaného ekodesignu, což znamená, že výrobky by měly být co nejvíce materiálově efektivní, odolné, opravitelné a samozřejmě následně snadno recyklovatelné. Myslím si ale, že je to už dnes především otázka nutnosti určité změny v chování západní, na spotřebě založené, společnosti. Bude třeba, abychom si všichni začali uvědomovat, že zdrojů na Zemi není nekonečně mnoho, a že současné tempo produkce odpadu přesahuje kapacitu přírodního prostředí této planety. I proto je důležité klást důraz na vzdělávání a informovanost a prosazovat komunikační strategie.

Ekonomická síla a bezpečnost

Evropský balíček k oběhovému hospodářství je poměrně rozsáhlý a obsahuje návrhy, které se netýkají jen samotného odpadu, ale účinného využívání materiálů obecně. Co přesně obsahuje návrh, jehož jste zpravodajem?
Můj dokument se týká především komunálního odpadu, jeho definice a charakteristiky a strategie nakládání s ním. Řešíme tedy schémata recyklace a přípravy k opětovnému použití, a zároveň problematiku plýtvání jídlem nebo budoucí využívání bio odpadu. Naším zájmem je zvýšit závazky EU, co se týče naplňování odpadové hierarchie, navíc klademe důraz na prevenci a znovuvyužití materiálů. Věříme, že tímto nástrojem posílíme nejen konkurenceschopnost Evropy, ale také její surovinovou bezpečnost.

„Plýtvání jídlem by šlo vcelku dobře předcházet.“

Jak chce Evropský parlament zajistit, že všechny projednávané návrhy budou vzájemně v souladu?
Evropský parlament klade velký důraz na to, aby bylo projednání této legislativy koordinováno, jelikož máme ve stejnou dobu několik legislativních návrhů ve výborech ITRE a ENVI (výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin – pozn. red.). Jednotlivé legislativy se nejen prolínají, ale dohromady tvoří nedílný celek, bez kterého není možné přechod k oběhovému hospodářství realizovat. Se zpravodaji jednotlivých návrhů jsme proto měli i speciální schůzku, abychom si ujasnili a v rámci možností vymezili jednotlivá témata.

Jedním z problémů spojených s přechodem k oběhovému hospodářství v EU jsou nejednotné definice a statistiky napříč členskými zeměmi. Může se na tomto problému projednávání „zaseknout“?
Definice jsou zásadní pro implementaci čehokoliv a platí to tedy i u odpadů. Pokud chceme, aby fungovaly veškeré procesy a postupy pro nakládání s odpadem, musíme nejdříve harmonizovat definice a pojmy. Ty musí být postaveny na spolehlivých statistických údajích, což je momentálně kámen úrazu, protože kvalita dostupných statistik je přinejmenším pochybná. V rámci prosazení přechodu na oběhové hospodářství by toto opravdu mohlo být jedním z hlavních sporných bodů, kdyby se jednotlivé státy snažily definice spíše oslabit, aby bylo hůře doložitelné plnění. Nicméně věřím, že většina už dnes chápe nutnost těchto změn a postaví se k nim zodpovědně.

Krásné brambory

Zmiňoval jste plýtvání potravinami. Jak mu zabránit?
Plýtvání jídlem je jedním z nejdůležitějších problémů současnosti, který v podstatě kopíruje rozdělení světa na Sever a Jih i na vyspělé a rozvojové země. Je to primárně spojené s globalizovanou ekonomikou, nicméně spoustě jeho aspektů by šlo vcelku dobře předcházet. Považuji například za neúnosné, aby prodejní řetězce aplikovaly pravidla na estetickou stránku jídla, pokud se nejedná o jeho poškození. Křivé mrkve, moc malé nebo naopak moc velké brambory, by tak měly být naprosto běžnou součástí nabídky. Nyní končí tuny ovoce a zeleniny, které neodpovídají estetickým standardům, jako odpad. Plýtvání jídlem je také potřeba monitorovat napříč celým řetězcem (tzv. „food chain“) nejen u prodejce a spotřebitele. Týkalo by se to tak rázem i oblasti zemědělství a vůbec celkové výroby, ve které podle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) dochází až ke dvěma třetinám celkové ztráty, tedy plýtvání. Zbytečnou nadprodukcí navíc ničíme půdní fond a vodní zdroje, a tak urychlujeme degradaci životního prostředí.

„Užitkové zboží se v současnosti vyrábí spíše tak, aby vydrželo co nejméně.“

Mluvil jste také o ekodesignu. V souvislosti s chystaným britským referendem o setrvání v EU se objevily spekulace, že Evropská komise zatím odložila návrh strategie pro ekodesign, aby návrhy na zlepšení účinnosti elektrospotřebičů nepopudila britské firmy. Nehrozí, že nové evropské cíle pro nakládání s odpady a přechod k oběhovému hospodářství obecně vzbudí mezi euroskeptiky kritiku, že EU se snaží řídit život lidí v příliš mnoha oblastech?

Kritiku mezi euroskeptiky vzbuzuje téměř všechno z dílny evropských institucí, tomu bych asi tolik důležitosti nepřikládal.

Ekodesign by se neměl týkat pouze elektrospotřebičů, ale veškerého užitkového zboží, které je v současnosti stále více vyráběno spíše tak, aby vydrželo co nejméně. Ekodesign naopak znamená novou éru spolehlivých výrobků, které budou vyrobeny z minima materiálu a budou mít dlouhou životnost. Navíc je zákazník bude moci nechat opravit a neutrácet tak zbytečně za nové. Až takový výrobek definitivně doslouží, bude možné jej zrecyklovat a materiál využít na výrobu něčeho jiného.

Z hlediska firem si naopak myslím, že efektivní implementace koncepce ekodesignu pomůže jejich konkurenceschopnosti v boji s levnou nekvalitní konkurencí ze zahraničí. Myslím, že to nakonec bude prospěšné pro všechny strany.  Přechod k plnění cílů oběhového hospodářství samozřejmě nebude snadný, musí probíhat pozvolně, zato plynule. Nebude to takový skok, jak se nyní možná jeví, jsou tam samozřejmě lhůty na adaptaci veškerých změn.

Adéla Denková

 

Vladimír Ninger: Proč kandiduji do Senátu?

Celý můj život lékaře, byl vždy spojen se snahou pomáhat lidem a vracet jim zdraví. Léčit tělo, ale i duši.

Jsem členem představenstva Nemocnice Pardubického kraje. Mým hlavním cílem je pomoci rozvoji a dostupnosti zdravotní péče v regionu kraje a rovněž krajském městě a to v období, kdy se zdravotnictví potýká s nemalými problémy, zejména s nedostatkem sester a lékařů.
Jsem zastupitelem a členem Rady města Pardubic. Zde je mým cílem pomoci svému městu v řešení jeho problémů.
Jsem vysokoškolským učitelem. Je, bylo a bude vždy mým cílem pomáhat studentům, kteří si vybrali medicínu jako svoje životní poslání.
Slovo pomoc se objevuje v mém životě velmi často. Je to vlastně hlavní důvod, proč jsem se rozhodl kandidovat. Podívám-li se na stav věcí veřejných v Česku, jsem hluboce přesvědčen, že jako lékař, pedagog a manažer umím pomoci i tady. Nehledám v politice kariérní naplnění svého vlastního života. To mi bohatou měrou poskytla moje profese, kterou jsem přijal i jako životní poslání. Je zde ještě jeden zásadní důvod, který mě ke kandidatuře vede. Mám rád místo, kde žiji a pracuji. Ačkoli jsem při svých cestách poznal řadu krásných míst, žádné bych nevyměnil za město Pardubice, které mám rád, kde mám přátele, kde se cítím doma.

MUDRr. Vladimír Ninger, kandidát do senátního obvodu č. 43 Pardubice

Fotka uživatele ČSSD Březová nad Svitavou.