Nedůvěra učitelů brzdí inkluzi ve školách

Lidové noviny | 20.2.2016 | Rubrika: Titulní strana | Strana: 1 | autor: MICHAELA KABÁTOVÁ, MARTIN RYCHLÍK | Téma: Samospráva

Ministryně Valachová pro LN vysvětluje, proč potřebuje 2,5 miliardy korun na společné vzdělávání

PRAHA Miliardu příští rok a další miliardu a půl v roce 2018. Tolik potřebuje získat ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD), aby lépe fungoval systém společného vzdělávání běžných i handicapovaných dětí na základních školách v Česku.

533192-top_foto1-kw5tc
Jde o jeden ze stěžejních projektů sociálních demokratů, který se naplno rozběhne už v září, se začátkem nového školního roku. Ministryně Valachová si myslí, že pokud se jí podaří peníze získat, vybojuje zároveň i důvěru učitelů. Ti se totiž nastupující inkluze obávají čím dál více.

Nespokojení kantoři

„Ten neklid, který vzniká v praxi a o kterém často s učiteli diskutuji, je z mého pohledu vyvolán tím, že jsou dlouho nespokojeni. Dlouhodobě se jim slibují peníze, ale nikdo jim je nezajistí a vždycky v tom zůstanou sami,“ řekla Valachová v rozhovoru, který LN uveřejní v pondělí. Do deseti dnů se proto Valachová chystá na klíčové jednání s ministrem financí Andrejem Babišem (ANO). Ten se již dříve vyjádřil, že ministerstvo školství má náklady uhradit z vlastního. Resort mu přesto včera odeslal návrh střednědobého výhledu rozpočtu pro léta 2017-2019.
Pedagogové se nejvíce obávají toho, že nebude dost peněz na asistenty, kteří při výuce pomáhají dětem s různými typy handicapů. „Ministerstvo mělo mít peníze zařízené dopředu. Velký problém je také neinformovanost. Resort jsme prosili, aby udělal mediální kampaň. Ta by uklidnila učitele i rodiče dětí,“ řekla LN Hana Stýblová, jež vede plzeňskou základní školu a je zároveň prezidentkou Asociace ředitelů základních škol.

Peníze na asistenty

Valachová v rozhovoru řekla, že většina z požadovaných miliard půjde na asistenty: „Mám pro pana ministra připravena striktní čísla. To znamená, kolik dětí máme se speciálními vzdělávacími potřebami. To se netýká jen těch, které mají nějaké znevýhodnění, ale i těch, které mají nadání.“
Bohumil Kartous ze vzdělávací společnosti EDUin s Valachovou souhlasí jen zčásti: „Stále jsou indicie, že se nyní v této věci neděje nic moc lepšího. Pokud paní ministryně chce, aby učitelé měli větší důvěru v řízení systému, bude jim muset dát jednoznačné důkazy, že se něco změnilo. A ty zatím nejsou.“

Učitelům podle něho chybí například jasný plán ministerstva, co se v rámci inkluze stane v příštích pěti letech. „Učitelé i ředitelé tedy mohou žít v nejistotě, jak bude reforma podobné velikosti gradovat. Jasný směr není dán,“ myslí si Kartous.
Přitom učitelé jsou podle něho klíčovými hráči v celém společném vzdělávání, s čímž souhlasí i ministryně Valachová.
Pokud budou pedagogové klidnější, pak budou i rodiče, myslí si odborníci. Jenže těm v současnosti nepřidávají ani výroky veřejných činitelů, kteří inkluzi kritizují. Zarážející pak podle Kartouse je, že tak činí i hejtmani, kteří jsou z řad ČSSD. Společnosti prý také nepomohlo, když prezident Miloš Zeman popsal inkluzi v rádiu Frekvence 1 jako „nezdařený experiment“. „Pokud inkluze skutečně začne, tak to bude jeden zmnoha nezdařených experimentů v našem školství, který dětem i učitelům uškodí,“ prohlásil doslova.

Žádná novinka

Jenže inkluze už podle ministryně i Ligy komunitních škol v mnoha vzdělávacích institucích dávno probíhá. „Uplatňují principy společného vzdělávání, ale dosud se k této cestě veřejně nepřihlásily, berou ji samozřejmě a přirozeně,“ uvedla liga. Podle Valachové proto letos v září nenastane žádná revoluce. Nedávno také ministryně cestovala po krajích a diskutovala s řediteli a učiteli o inkluzi. „Upozorňují na odlišnost financování speciálního školství a běžných škol. Stěžují si, že nemají dostatečnou podporu, pokud mají učit děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Malotřídní školy třeba vzdělávají v jedné třídě i několik takových dětí,“ popsala v rozhovoru pro LN poznatky pedagogů.
Inkluze rozhodně není novinkou v Základní škole a mateřské škole Regionu Karlovarský venkov, která začala se společným vzděláváním zhruba v roce 2001. Podle ředitelky Jitky Topičové škola razí hlavně lidský přístup. Nabírá tak i děti, které mají handicap a jiné školy je nechtěly přijmout. Do této školy proto docházejí žáci s různými druhy postižení – od zrakových a sluchových až po poruchy chování i učení. Z 240 žáků jich má handicap 48, z toho 20 těžší.

Poradnám přibude práce

I když Topičová společné vzdělávání jednoznačně podporuje, zároveň upozorňuje na nedostatky v celém systému. Učitelé druhého stupně by se podle ní měli na pedagogických fakultách učit i didaktiku prvního stupně, protože ta je potřebná při práci s dětmi, které mají některá mentální postižení. „Musíme si také zjistit specifika některých druhů postižení,“ dodává ředitelka školy.
Školská poradenská zařízení, která jsou nyní podle ministryně nedostatečně sladěná, budou mnohem pečlivěji popisovat, jakou potřebuje konkrétní dítě během vzdělávání podporu. Budou také muset znovu vyšetřit současné žáky speciálních škol.
Navýší se tak jejich kapacita, a to o deset procent, jak uvedl náměstek ministryně školství Stanislav Štech. Celkem přibude asi 150 lidí, především psychologů a speciálních pedagogů.

PROTI

„Plánované nastavení inkluze vidím z několika důvodů jako velmi problematické. Podle mého názoru povede především ke zhoršení studijních podmínek pro zdravé žáky, jelikož bude nutné celou výuku částečně přizpůsobit právě mentálně postiženým žákům,“ řekl deníku Právo hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD).

„Kdo někdy s dítětem ze speciálních základních škol pracoval, ví velmi dobře, proč ho rodiče dali raději do speciální školy. V běžné třídě se dítě trápí, nestačí svým vrstevníkům a je naopak zase zdržuje. Navíc se v takovém případě nedá úplně vyhnout tomu, že může být dítě kvůli své odlišnosti z kolektivu vyloučeno,“ říká deníku Právo speciální pedagog Arnošt Vítek.

„Zastupitelstvo Královéhradeckého kraje chce apelovat na ministerstvo školství, aby znovu zvážilo a přehodnotilo záměr, který bude mít negativní dopad na děti v našich školách,“ uvedl mluvčí Královéhradeckého kraje Martin Holek.

„Nejsem zastánce názoru, že by děti, které jsou určitým způsobem handicapovány, měly být umísťovány do tříd s nehandicapovanými žáky, protože je to neštěstí pro obě strany,“ pronesl prezident Miloš Zeman.

PRO

„Jejich nadání bychom měli umět ve školách zúročit a naplnit. Pokud se mají se svými znevýhodněními naučit v životě fungovat, musí se to naučit v normálních situacích a společenstvích, řekla MF DNES speciální pedagožka Věra Vojtová.

„Společné vzdělávání je naprosto přirozené a všechny formy stigmatizace a segregace zadělávají na další
sociální problémy,“ řekl LN ředitel Základní školy Vladimír Poběžovice Foist.

„To,zda začleňování handicapovaných dětí bude, či nebude úspěšné, rozhodne až praxe. Důležité je to umožnit a to ministerstvo učinilo,“ sdělil LN poslanec za ČSSD Antonín Seďa.

„Existuje celá řada škol, které jsou na cestě k inkluzi, uplatňují principy společného vzdělávání,ale dosud se k této cestě veřejně nepřihlásily, berou ji samozřejmě a přirozeně,“ uvedla v prohlášení Liga komunitních škol.