Archiv pro měsíc: Únor 2016

Nedůvěra učitelů brzdí inkluzi ve školách

Lidové noviny | 20.2.2016 | Rubrika: Titulní strana | Strana: 1 | autor: MICHAELA KABÁTOVÁ, MARTIN RYCHLÍK | Téma: Samospráva

Ministryně Valachová pro LN vysvětluje, proč potřebuje 2,5 miliardy korun na společné vzdělávání

PRAHA Miliardu příští rok a další miliardu a půl v roce 2018. Tolik potřebuje získat ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD), aby lépe fungoval systém společného vzdělávání běžných i handicapovaných dětí na základních školách v Česku.

533192-top_foto1-kw5tc
Jde o jeden ze stěžejních projektů sociálních demokratů, který se naplno rozběhne už v září, se začátkem nového školního roku. Ministryně Valachová si myslí, že pokud se jí podaří peníze získat, vybojuje zároveň i důvěru učitelů. Ti se totiž nastupující inkluze obávají čím dál více.

Nespokojení kantoři

„Ten neklid, který vzniká v praxi a o kterém často s učiteli diskutuji, je z mého pohledu vyvolán tím, že jsou dlouho nespokojeni. Dlouhodobě se jim slibují peníze, ale nikdo jim je nezajistí a vždycky v tom zůstanou sami,“ řekla Valachová v rozhovoru, který LN uveřejní v pondělí. Do deseti dnů se proto Valachová chystá na klíčové jednání s ministrem financí Andrejem Babišem (ANO). Ten se již dříve vyjádřil, že ministerstvo školství má náklady uhradit z vlastního. Resort mu přesto včera odeslal návrh střednědobého výhledu rozpočtu pro léta 2017-2019.
Pedagogové se nejvíce obávají toho, že nebude dost peněz na asistenty, kteří při výuce pomáhají dětem s různými typy handicapů. „Ministerstvo mělo mít peníze zařízené dopředu. Velký problém je také neinformovanost. Resort jsme prosili, aby udělal mediální kampaň. Ta by uklidnila učitele i rodiče dětí,“ řekla LN Hana Stýblová, jež vede plzeňskou základní školu a je zároveň prezidentkou Asociace ředitelů základních škol.

Peníze na asistenty

Valachová v rozhovoru řekla, že většina z požadovaných miliard půjde na asistenty: „Mám pro pana ministra připravena striktní čísla. To znamená, kolik dětí máme se speciálními vzdělávacími potřebami. To se netýká jen těch, které mají nějaké znevýhodnění, ale i těch, které mají nadání.“
Bohumil Kartous ze vzdělávací společnosti EDUin s Valachovou souhlasí jen zčásti: „Stále jsou indicie, že se nyní v této věci neděje nic moc lepšího. Pokud paní ministryně chce, aby učitelé měli větší důvěru v řízení systému, bude jim muset dát jednoznačné důkazy, že se něco změnilo. A ty zatím nejsou.“

Učitelům podle něho chybí například jasný plán ministerstva, co se v rámci inkluze stane v příštích pěti letech. „Učitelé i ředitelé tedy mohou žít v nejistotě, jak bude reforma podobné velikosti gradovat. Jasný směr není dán,“ myslí si Kartous.
Přitom učitelé jsou podle něho klíčovými hráči v celém společném vzdělávání, s čímž souhlasí i ministryně Valachová.
Pokud budou pedagogové klidnější, pak budou i rodiče, myslí si odborníci. Jenže těm v současnosti nepřidávají ani výroky veřejných činitelů, kteří inkluzi kritizují. Zarážející pak podle Kartouse je, že tak činí i hejtmani, kteří jsou z řad ČSSD. Společnosti prý také nepomohlo, když prezident Miloš Zeman popsal inkluzi v rádiu Frekvence 1 jako „nezdařený experiment“. „Pokud inkluze skutečně začne, tak to bude jeden zmnoha nezdařených experimentů v našem školství, který dětem i učitelům uškodí,“ prohlásil doslova.

Žádná novinka

Jenže inkluze už podle ministryně i Ligy komunitních škol v mnoha vzdělávacích institucích dávno probíhá. „Uplatňují principy společného vzdělávání, ale dosud se k této cestě veřejně nepřihlásily, berou ji samozřejmě a přirozeně,“ uvedla liga. Podle Valachové proto letos v září nenastane žádná revoluce. Nedávno také ministryně cestovala po krajích a diskutovala s řediteli a učiteli o inkluzi. „Upozorňují na odlišnost financování speciálního školství a běžných škol. Stěžují si, že nemají dostatečnou podporu, pokud mají učit děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Malotřídní školy třeba vzdělávají v jedné třídě i několik takových dětí,“ popsala v rozhovoru pro LN poznatky pedagogů.
Inkluze rozhodně není novinkou v Základní škole a mateřské škole Regionu Karlovarský venkov, která začala se společným vzděláváním zhruba v roce 2001. Podle ředitelky Jitky Topičové škola razí hlavně lidský přístup. Nabírá tak i děti, které mají handicap a jiné školy je nechtěly přijmout. Do této školy proto docházejí žáci s různými druhy postižení – od zrakových a sluchových až po poruchy chování i učení. Z 240 žáků jich má handicap 48, z toho 20 těžší.

Poradnám přibude práce

I když Topičová společné vzdělávání jednoznačně podporuje, zároveň upozorňuje na nedostatky v celém systému. Učitelé druhého stupně by se podle ní měli na pedagogických fakultách učit i didaktiku prvního stupně, protože ta je potřebná při práci s dětmi, které mají některá mentální postižení. „Musíme si také zjistit specifika některých druhů postižení,“ dodává ředitelka školy.
Školská poradenská zařízení, která jsou nyní podle ministryně nedostatečně sladěná, budou mnohem pečlivěji popisovat, jakou potřebuje konkrétní dítě během vzdělávání podporu. Budou také muset znovu vyšetřit současné žáky speciálních škol.
Navýší se tak jejich kapacita, a to o deset procent, jak uvedl náměstek ministryně školství Stanislav Štech. Celkem přibude asi 150 lidí, především psychologů a speciálních pedagogů.

PROTI

„Plánované nastavení inkluze vidím z několika důvodů jako velmi problematické. Podle mého názoru povede především ke zhoršení studijních podmínek pro zdravé žáky, jelikož bude nutné celou výuku částečně přizpůsobit právě mentálně postiženým žákům,“ řekl deníku Právo hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD).

„Kdo někdy s dítětem ze speciálních základních škol pracoval, ví velmi dobře, proč ho rodiče dali raději do speciální školy. V běžné třídě se dítě trápí, nestačí svým vrstevníkům a je naopak zase zdržuje. Navíc se v takovém případě nedá úplně vyhnout tomu, že může být dítě kvůli své odlišnosti z kolektivu vyloučeno,“ říká deníku Právo speciální pedagog Arnošt Vítek.

„Zastupitelstvo Královéhradeckého kraje chce apelovat na ministerstvo školství, aby znovu zvážilo a přehodnotilo záměr, který bude mít negativní dopad na děti v našich školách,“ uvedl mluvčí Královéhradeckého kraje Martin Holek.

„Nejsem zastánce názoru, že by děti, které jsou určitým způsobem handicapovány, měly být umísťovány do tříd s nehandicapovanými žáky, protože je to neštěstí pro obě strany,“ pronesl prezident Miloš Zeman.

PRO

„Jejich nadání bychom měli umět ve školách zúročit a naplnit. Pokud se mají se svými znevýhodněními naučit v životě fungovat, musí se to naučit v normálních situacích a společenstvích, řekla MF DNES speciální pedagožka Věra Vojtová.

„Společné vzdělávání je naprosto přirozené a všechny formy stigmatizace a segregace zadělávají na další
sociální problémy,“ řekl LN ředitel Základní školy Vladimír Poběžovice Foist.

„To,zda začleňování handicapovaných dětí bude, či nebude úspěšné, rozhodne až praxe. Důležité je to umožnit a to ministerstvo učinilo,“ sdělil LN poslanec za ČSSD Antonín Seďa.

„Existuje celá řada škol, které jsou na cestě k inkluzi, uplatňují principy společného vzdělávání,ale dosud se k této cestě veřejně nepřihlásily, berou ji samozřejmě a přirozeně,“ uvedla v prohlášení Liga komunitních škol.

KOMENTÁŘ: Sobotka summit V4 k migrační krizi nakonec ukočíroval – Jiří Pehe

Pražská schůzka premiérů visegrádské čtyřky dopadla rozpačitě. Bojovná prohlášení před summitem naznačovala, že se V4 zasadí o vybudování plotu na bulharské a makedonské hranici s Řeckem, pokud výrazně neomezí proud uprchlíků směřujících do EU. Nakonec z nich ale zbyla jen poněkud mlhavá vyjádření o potřebě celoevropského řešení či připravenosti zemí poskytnout zemím západního Balkánu potřebnou pomoc. O „plánu B“, jak se myšlence oplocení severní hranice Řecka říká, se na konci summitu mluvilo už jen jako o „záložním řešení“.

Což o to, s odříznutím Řecka od Schengenu si pohrává i Brusel, který dal Řecku tříměsíční ultimátum pro řešení uprchlické krize. Jenže lídři V4 zase jednou nedocenili reálnou sílu svých zemí v EU, když se tvářili, že situaci takříkajíc vezmou do svých rukou navzdory „neschopné“ EU. A ukázali jisté nepochopení pro to, jak EU funguje.

Řecko, které by zejména Maďarsko a Slovensko rády obětovaly, je členem EU déle než všechny země V4. Odříznout ho od zbytku EU – a de facto ho tak vyloučit ze Schengenu – není možné nějakým jednostranným, víceméně nepřátelským aktem. Navíc ve spolupráci s Makedonií, která ani není členem EU. I proto zejména Německo požaduje, aby než vůbec bude nějaký „plán B“ na stole, byly nejprve vyčerpány všechny ostatní možnosti.

Navíc případné odříznutí Řecka by se rozhodně neodehrálo tak, že země V4 pomohou Bulharům a Makedoncům zabarikádovat jejich hranice s Řeckem, a to ať si následně poradí, jak nejlépe umí samo. Případné opevnění severních hranic Řecka je možné jen jako celoevropsky vyjednané řešení, v jehož rámci by EU mimo jiné Řecko kompenzovala za to, že v něm uváznou statisíce uprchlíků. Zazněly i návrhy, že Řecku by bylo výměnou za jeho spolupráci na takovém řešení možné odpustit jeho obří dluhy.

Intervence německé diplomacie proti radikálním řešením, která mohla vzejít z pražského summitu, pokud by duo Orbán-Fico převážilo, byly především pokusem dát zemím V4 najevo, že pustí-li se do sólo akcí, jako je drátování hranic ostatních členů EU proti jejich vůli, mohlo by se jejich jednání obrátit proti nim.

Vzhledem k tomu, jaká roztržka se západem EU hrozila, pokud by země V4 na vlastním uskutečňování „plánu B“ trvaly, český premiér Bohuslav Sobotka ukočíroval summit nakonec dobře. Horkokrevní Maďaři a Slováci mu za to možná jednoho dne poděkují, protože „plán B“ – uskutečněný coby facka EU – by mohl vyústit do „plánu C“, tentokrát bruselského: za hranicemi Schengenu a integrujícího se jádra EU by mohly nakonec skončit země V4.

459644-top_foto1-h1uw8

Reakce na Návrh možného uspořádání parkovacích míst na Špitálském poli

Chtěla bych se vyjádřit nejen jménem svým, ale též svých sousedů k nové studii na zelenou plochu a prostor bývalé ČOV na ulici Luční. Jedná se prozatím sice pouze o návrh, ke keterému se jednotliví zastupitelé a radní města dosud nevyjádřili, přesto je dobré si studii prohlédnout a udělat si na ni vlastní názor.

Myslíme si, že vytváření parkovacích míst pro ulici Polní se zakomponovaným dětským hřištěm místo zelené plochy, kde si často a rády neorganizovaně hrají odrůstající děti,je nelogické. Nové hřiště na parkovišti skutečně není dobrá volba.

Zhorší se přehlednost na křižovatce ulic Luční, Příční a Okružní a zvýší se provoz v této lokalitě a dojde ke snížení bezpečnosti místa, kde si dosud mohly starší děti a mládež hrát bez dozoru.

A první co uvidíte když přijedete do „nové“ zástavby? Všude samý beton, kontejnery, auta. Je to dobrá vizitka pro ulici s názvem Luční?

Rozhodně bych ráda znala též názor ostatních obyvatel této ulice, kteří se dosud k problematice nevyjádřili. Napadá mne hned několik otázek:

  1. Nezdá se Vám, že v návrhu je zbytečně moc betonu, místo pěkného zeleného prostranství? Nestačila by jen jedna řada parkovacíh míst?
  2. Je dětského hřiště v návrhu dobře umístěné? Silnice, kopec dolů?
  3. Je potřeba mít dvě hřiště na jednom sídlišti?
  4. Není lepší zauvažovat: Když parkovací místa pro Polní, tak někde na konci zastavěné plochy?
  5. Co na nová parkovací místa „řeknou“ okrasné stromy vysazené z nedávno realizovaného projektu Regenerace zeleně vysazené na ulici Příční?
  6. Jak bude vypadat údržba parkovacích míst v zimních měsících?
  7. Chtějí obyvatelé Polní ulice parkovat až na Luční?

Doufám, že i vy se k problematice vyjádříte. Jak? Například na příštím Zasedání zastupitelstva města Březová nad Svitavou, které se bude konat 29.2.2016, své připomínky k rogramu jednání zastupitelstva je možno podávat do 22.2.2016.parkoviště

Názor předsedy OVV ČSSD Svitavy

Moc se bavím, když čtu, jak Zeman „vytáhl“ ČSSD ze 7 % na 30%. Přesně naopak přátelé. To ČSSD umožnila Zemanovi významnou politickou kariéru. Bez ČSSD by byl Zeman jenom jakýsi exotický povídálek na okraji politického dění. Něco jako Tomáš Halík. Nebo si snad myslíte opak? Tak co tohle. Zeman, člen SPOZ. A výsledek? Nedostali se se Zemanem ani na 5%. Tak kdo koho kam vytáhl !

Miloš Horáček

předseda OVV ČSSD Svitavy