Archiv pro měsíc: Leden 2016

Fico: EU páchá rituální sebevraždu

Evropská unie v souvislosti s uprchlickou krizí páchá rituální sebevraždu, řekl v exkluzivním rozhovoru pro deník Právo slovenský premiér Robert Fico. Dotkl se i tématu vytvoření evropské pohraniční stráže a důvodů, proč jeho vláda podala žalobu proti unijním uprchlickým kvótám.

488332-top_foto1-pw3b8

Dnes 9:14 – Bratislava

Šéf Evropské rady Donald Tusk prohlásil, že Unie má jen dva měsíce na řešení uprchlické krize, jinak se může schengenský systém zhroutit a EU jako politický projekt končí. Vidíte to stejně dramaticky?

Možná použiji výraz, kvůli němuž budu opět kritizován, ale mám pocit, že my teď v Evropské unii pácháme rituální sebevraždu a všichni jen přihlížíme. Vyjádření předsedy Evropské rady chápu tak, že se monitoruje především účinnost smlouvy mezi Tureckem a EU, zda je tohle nejefektivnější způsob, jak zastavit přiliv dalších migrantů do Evropy.

KOMENTÁŘ DNE:
Prezident straší, premiér mluví jako státník  Jaké jsou role hlavy státu a předsedy vlády v uprchlické krizi, se zamýšlí Jiří Pehe  >> Čtěte zde

Nechci to hodnotit, protože spolupráce zatím nefunguje, jak by měla. Pokud si však myslíme, že toto je nejlepší lék na hrozbu dalších miliónů migrantů, kteří podle OSN mají dorazit do Evropy, tak se asi všichni velmi mýlíme.

Jaké vy vidíte řešení?

Je třeba maximálně urychlit sestavení tzv. evropské pohraniční a pobřežní stráže. Ta by zajišťovala ochranu schengenských hranic tam, kde národní stát selhává. U mnoha to vyvolává různé teoretické otázky týkající se suverenity. Já se ale domnívám, že schengenská hranice je i naší hranicí, ač neleží na našem území. Proto máme právo říci Unii, že pokud to národní stát nezvládá, měla by hranici jistit evropská pohraniční a pobřežní stráž.

A nadále odmítáte kvóty na přerozdělování migrantů.

Ano, ovšem. Naše filozofie je zastavit příliv ilegálních migrantů. Až pak můžeme řešit, co se bude dít uvnitř Evropy. Často se zbytečně dusíme ve vlastní šťávě, řešíme problém kvót, které se ukázaly jako nesmyslné a nefunkční, a mezitím do Evropy dál přichází denně několik tisíc migrantů.

V menším počtu teď přicházejí nikoli proto, že by fungovaly nějaké ochranné mechanismy, ale proto, že je prostě zima. Obávám se, že pokud evropská jednotka vznikne až někdy koncem roku 2016 nebo v roce 2017, pak Evropa tu zmíněnou rituální sebevraždu skutečně dokončí.

Čím by se proces dal urychlit?

Je to především o vůli členských států začít důsledně chránit schengenské hranice. Začínám ale pochybovat o tom, zda taková vůle existuje. Jako by v Unii začala nějaká hra, kdo si to nakonec odnese, co se stalo. Na země jako Slovensko, Česká republika, Polsko a Maďarsko se ukazuje prstem za to, že si dovolily velmi jasně pojmenovávat problémy.

Jenže se ukazuje, že jsme měli pravdu. Přece v případě kvót, při nichž se mělo rozdělit 160 tisíc lidí, a rozdělilo se jich dosud jen 300, nelze mluvit o ničem jiném než o totálním fiasku. Pro nás je základním úkolem ochrana vnější schengenské hranice tak, jako chráníme hranici mezi Slovenskem a Ukrajinou. Stejně tak je třeba se soustředit na řešení problémů v zemích, odkud migrace přichází. To je základ řešení celého problému.

Co Slovensko v tomto ohledu nabízí konkrétně?

K prvnímu lednu 2016 jsme zřídili zahraniční policejní jednotku o počtu 300 policistů, kterou jsme nazvali Hrad. Tito policisté jsou připraveni speciálně k ochraně hranic. Dokážeme je poslat kamkoli. Ukazujeme to na bilaterální bázi, když jsme na základě dohody poslali policisty do Maďarska a Slovinska. Prvního února posíláme další skupinu policistů do Makedonie. Jsme rovněž velmi aktivní v příspěvcích do různých fondů.

Takže kvůli tomu, že máme rozdílný názor na jeden jediný aspekt migrační krize – a to jsou ony zmíněné kvóty – nikdo nemůže označovat země Visegrádské skupiny za nesolidární. My jsme solidární. Vždyť v Gabčíkovu jsme ubytovali už kolem 800 žadatelů o azyl v Rakousku. Přijali jsme rovněž přes sto asyrských křesťanů, které chceme přirozeně integrovat. Pokud se vezme síla naší ekonomiky, pak naše příspěvky jsou nadstandardní – personálně i finančně. Mimochodem – V4 společně nabídla největší příspěvek do Frontexu.

Odmítáte ale v SR vznik ucelené komunity migrantů s jiným náboženstvím.

Vidíme totiž vážné hrozby kolem takové komunity. Nebojíme se přirozené integrace. Vždyť na Slovensku žijí lidé vyznávající jiná náboženství, kteří se v průběhu let přirozeně integrovali. Pokud nás však někdo na základě dočasných nebo permanentních kvót přinutí dovézt 50 tisíc lidí s totálně rozdílnými zvyky a náboženstvím – a jsou to především mladí muži – nedovedu si představit, jak se dají integrovat.

Nedají. Skončili by v nějakém prostoru s vlastním životem a vlastními pravidly. Proto říkám, že tato myšlenka je nerealizovatelná a špatná. A velmi špatné je, pokud se stala jediným kritériem v hodnocení země, zda participuje na migrační krizi či nikoliv.

Navíc upozorňujete na souvislost mezi migrační vlnou a hrozbou terorismu.

Slovensko bude i v tomto ohledu dál prezentovat suverénně své názory. Ukázalo se, že jsme měli pravdu i ve varování před nekontrolovanými migračními vlnami a souvisejícím rizikem terorismu. Ukázala se i souvislost mezi migrační vlnou a sexuálními útoky.

Nedovedu si představit, že by veřejnoprávní televize na Slovensku zamlčovala sexuální útoky, jako se to stalo v jiných zemích ve jménu jakési nemístné politické korektnosti.

Slovensko podalo na kvóty žalobu. Co si od toho slibujete?

Někdy to vypadá, že malé členské země svou ekonomikou a počtem obyvatel nemohou určovat tempo života v EU. Je to pravda a já to respektuji. Váha slova velkých zemí je větší než váha malé země. Převládl však pocit, že tyto země musí jen mlčky následovat nějaká rozhodnutí. Domníváme se, že v regionu střední a východní Evropy je hodně cenných zkušeností. Prošli jsme do roku 1989 odlišným způsobem života. Máme právo na vlastní názory. Výsledkem je i jasné odmítnutí kvót a ona žaloba.

Víte, je zvláštní, že jsme za ni kritizováni: pokud prohrajete spor u soudu první instance, máte právo se odvolat. Tento princip je součástí právního řádu. Je-li tedy žaloba součástí právního řádu EU a my ji využijeme jako legitimní nástroj k ochraně svého názoru a svých zájmů, nelze nás kritizovat, že takový legální nástroj využijeme. Kam jsme se to dostali? To máme být zticha? Nesmíme využívat žádné právní prostředky? Nesmíme nabízet jiná právní řešení? Byl bych nerad, kdyby EU žila další léta v tomto duchu.

Jaké rozhodnutí očekáváte?

Bude velmi důležité: musíme zjistit, zda je správné, aby v tak zásadních otázkách, jako je umístění desetitisíců lidí v dané zemi, byl takový krok jen výsledkem většinového hlasování ministrů. Je to vážné politické rozhodnutí, jež by mělo být schváleno konsenzem hlav států a vlád. V případě žaloby byl na nás vytvářen obrovský tlak, abychom to neudělali.

Z jaké strany?

Bylo to předmětem kritiky například i ve Straně evropských socialistů.

Když jsme u žalob… i na vás osobně bylo podáno trestní oznámení za větu, že nedovolíte vytvoření ucelené komunity migrantů.

Když ve starověkém Řecku přišel posel se špatnou zprávou, hodili ho do studny. Na Slovensku se říká, že kdo mluvil pravdu, většinou ho oběsili. Tady ovšem nejde o mě. Spíše mám obavu, aby nešlo o pokus zastrašit ostatní, aby neříkali vlastní názory – brzy totiž máme v SR parlamentní volby.

My neříkáme, že každý, kdo vyznává jiné náboženství, je automaticky terorista. Jenže při tragédii v Paříži i útocích v Kolíně a v dalších městech se ukázala souvislost s migrační vlnou. Nám jde o budoucnost: nelze navozit do země masu lidí s jinou kulturou a náboženstvím – v případě permanentních kvót by to bylo 50 tisíc osob. Nedokážeme je totiž integrovat. A když je budeme držet na jednom místě, vznikne obrovské bezpečnostní riziko.

Za zmíněný výrok vás kritizuje i slovenská opozice.

Je tady část politiků, kteří nenesou za nic odpovědnost. Pokud by se na Slovensku něco stalo, ti, co nás kritizují za postoj ke kvótám a k migraci, budou první žádat mou hlavu a hlavu ministra vnitra. Bezpečnost země je prioritou číslo jedna. Pokud mám nést za to zodpovědnost, musím mít právo svobodně vyslovovat své názory a přijímat konkrétní opatření, která zajistí eliminaci rizik spojených s těmito bezpečnostními otázkami.

Rakousko nyní omezuje počet žadatelů o azyl. Nemůže to vyvolat dominový efekt?

Tato nestandardní opatření začínají přijímat země, které byly k migrantům dosud nejvelkorysejší. Nejdříve doširoka otevřená náruč a srdce, pak pod tlakem reality vystřízlivění. Najednou staví ploty, zavádějí hraniční kontroly a stanoví limity. Aniž bych chtěl někomu něco vyčítat, vnímám to jako tlak: my zavřeme hranice, nastavíme si limity – a ostatní migranti budou muset někde skončit.

Pokud nechcete respektovat, co jsme my, velcí, vymysleli, tak vás sama situace přinutí něco udělat. Slovensko je ale rovněž připraveno chránit své zájmy – možná podobným způsobem. Je to však cesta do pekel a začátek té již zmíněné rituální sebevraždy.

Stojíte si za tím, že většina běženců jsou ekonomičtí migranti?

Bylo několik návrhů, zda by unijní prostředky poskytnuté Turecku ve výši tří miliard eur neměly být efektivněji použity na ochranu uvnitř Schengenu. Turecko je však rozhodující zemí, protože na jeho území je velký počet migrantů. Pokud by se hnuli, mohou vyvolat v Evropě kolaps.

Trvám na svém postoji, že absolutní většina těchto lidí jsou ekonomičtí migranti. Kdo má věřit člověku, který se necítil bezpečně v Srbsku, v Maďarsku ani v Rakousku, a tak šel až do Německa? Evidentně mu šlo o ekonomické zájmy.

Těm, kteří to reálně potřebují, jsme připraveni pomoci. Ale aby se do Evropy nahrnulo obrovské množství ilegálních migrantů, o nichž nikdo nic neví, to není přijatelné. Musíme jasně oddělit ty, kdo tady nemají co dělat, a ty, kteří potřebují ochranu. To se doposud nedělo. Jsou země, kde jsou nyní migrantů desetitisíce, možná statisíce, o nichž tam nic nevědí – nic, co se týká jejich pohybu, kontaktů. Rizika jsou to obrovská. Tragédie v Paříži to potvrdila.

Co je podle vás příčinou migrační krize – často je řeč o destabilitě regionu Blízkého východu a Afriky.

Teorií je hodně. Musíme si však přiznat, že jsou členské země EU, které například podporují občanskou válku v Sýrii. Libye ještě za Kaddáfího varovala Evropu, že ze Sýrie se může stát nástupiště lidí, kteří budou využívat středomořskou cestu do Evropy.

Odpovědí na tato varování bylo rozbombardování Libye a likvidace tamního režimu. Kaddáfí byl diktátor, a lze tedy říci, že to bylo správné. Jenže pokud chceme ve jménu našich hodnot svrhnout stávající režim, musíme mít variantu B. Tu jsme pro Libyi neměli, a nemáme ji ani pro Sýrii. Podívejte se na Irák a na Afghánistán. Je to velké ponaučení a lídři velkých států už připouštějí, že bylo chybné spustit vojenskou akci, aniž se vědělo, co bude po jejím ukončení.

Celý rozhovor se slovenským premiérem si můžete přečíst v úterním Právu

„Požár lesa prý neuhasíme tím, že si do vlastního odneseme hořící strom“ Milan Chovanec

Zdánlivě nekončící příliv migrantů míří na starý kontinent na přeplněných pašeráckých lodích. Ty se navíc často potopí. Otázka uprchlíků se stala jedním z hlavních evropských témat.

Všem je přitom dopředu jasné, že problém Blízkého východu a severní Afriky není možné vyřešit tak, že se tamní obyvatelé přesunou do Evropy.

Otázka, jak řešit uprchlíky, není nová a nevznikla tady ani ze dne na den. Před lety migranti mířili na Kanárské ostrovy a tento problém řešilo Španělsko. Dnes je problém Řecko a Itálie. V prvně zmíněné zemi se dosud migrační politika téměř nedělala a ve druhé vloni (kvůli nedostatku financí) ukončili operaci Mare Nostrum, tedy nasazení většího množství hlídek a záchranářů ve Středozemním moři. Dnes oba státy čelí obrovské migrační vlně.

Evropská komise navrhuje jako řešení povinné kvóty. My dlouhodobě zastáváme stanovisko, že jakékoli přerozdělování migrantů neodstraňuje ani nijak neřeší příčinu migrace. Na společném postupu jsme se dohodli se všemi zeměmi visegrádské skupiny a obdobné stanovisko mají i pobaltské státy. My opakovaně tvrdíme, že jsme připraveni uprchlíkům pomáhat na dobrovolné bázi. Ochotu pomáhat dokládá například i naše nabídka pro Itálii ve formě technické, personální a finanční pomoci ve výši 900 000 eur (přes 24 milionů korun).

Povinné kvóty nejsou žádným zázračným řešením a popírají i logiku schengenského prostoru, kde je volný pohyb osob. Jako příklad můžeme vzít právě naši republiku. Přijmeme třeba 1 300 lidí, kteří zde nemají žádné zázemí. Ti projdou řízením a bude jim přiznán status uprchlíka s mezinárodní ochranou. V ten moment bude mít každý z nich volný pohyb po celé EU. Je více než zřejmé, že po ukončení azylového řízení velká část těch lidí sedne na vlak nebo letadlo a pojede do zemí, kde už velké muslimské enklávy jsou…

Spor o migranty je tak velkým testem toho, zda jsme schopni najít smysluplné řešení. Klíčem je hájení vnějších hranic EU a především přispění ke stabilizaci situace v Libyi. Právě tam pašeráci lidí a mafie nabízejí své služby. Právě tam „byznys s lidmi“ začíná. Je nutné vést debatu i nad případným nasazením vojenské síly při potápění prázdných pašeráckých lodí. Řešení není možné bez široké mezinárodní účasti. Jen velmi obtížně lze například vysvětlovat, že v době, kdy Saúdská Arábie staví kolem svých hranic zeď, my chceme bez celospolečenské debaty uprchlíky přijímat.

Evropa musí hledat společné a dlouhodobě udržitelné řešení. Tím povinné kvóty nejsou. V lepším případě nepomohou, v horším situaci v mnohém ještě zkomplikují. Automatické přerozdělování migrantů může zafungovat jako pobídka pro všechny, kteří se do Evropy snaží dostat. Uprchlíci by pak byli na starém kontinentě čím dál více vnímáni jako destabilizující prvek a sociální problém. Právě to může být podhoubí pro eskalaci xenofobních hnutí.

Požár jednoho lesa nemůžeme hasit tím, že si každý odneseme hořící strom do svých vlastních lesů. Tato slova vysoce postaveného evropského diplomata (pronesená k povinným kvótám) by měla znít jako varovné memento.

Milan Chovanec

Jménem pana senátora Radko Martínka vám přeposílám odkaz na velmi zajímavý článek: „Historik Vlastimil Vondruška: Pokud islám ovládne Evropu, bude to kvůli naší slabosti“

Historik a spisovatel Vlastimil Vondruška v rozhovoru pro Právo říká, že Evropskou unii může čekat pod náporem uprchlíků osud zaniklých říší dávnověku.

Evropa najednou čelí důsledkům válek v islámském světě a návalu uprchlíků. Lze v historii najít k dnešní době paralelu?

Příchod uprchlíků je jeden z mnoha fenoménů, které se vždy děly a budou se dít. Problém je, že společnost musí mít pro své chování jasnou filozofii a nemůže své postoje tvořit, až když je s něčím konfrontována. Pod tlakem událostí se vytvořily dva tábory, které se iracionálně hádají, zda uprchlíky přijmout, či nepřijmout, a zda a jací jsou to chudáci.

Diskusi bychom však měli vést o tom, co vlastně chceme my sami. Zda chceme bezbřehá lidská práva i za cenu, že rozložíme tradiční strukturu evropské společnosti. Zda chceme sociální stát, který lidi živí, místo aby jim dával příležitost pracovat. Zda chceme zrušit státy.

Když migrantům dáváme štědré dávky a k ničemu je vlastně nenutíme, pak nemají důvod se adaptovatVlastimil Vondruška

Nemůžeme respektovat národní tradice a zároveň budovat superstát. Tohle základní si musí Evropa ujasnit a od toho se mohou odvíjet budoucí kroky. I to, jak naložit s uprchlíky.

Jeden z argumentů pro přijímání uprchlíků je, že Evropa vymírá. Jenže pokud se podíváte do evropských dějin, mnohokrát došlo k demografické recesi, ale paradoxně to vždy pomohlo, aby chránila hodnoty, které umožňují škody napravit.

A jak těm problémům dříve čelili?

V 18. století musela josefínská vláda řešit podobné problémy, které dnes řeší Angela Merkelová. Byla tu obrovská masa lidí, kteří uměli obdělávat půdu, a bylo potřeba je adaptovat na průmyslovou výrobu, na život ve městě a na hospodaření s penězi místo s obilím.

Lidé se museli naučit číst a psát, proto byla zavedena školní docházka. Přerod feudální společnosti v moderní kapitalistickou trval v českých zemích nejméně tři generace. Povedlo se to; musíme si však uvědomit, že to bylo za situace, kdy všichni uměli česky, měli jednotnou víru, byli vychováni ve stejném kulturním prostředí a byli zvyklí na naše počasí. Měli vztah k zemi a byli ochotní se učit.

Dnes, kdy migrantům dáváme štědré dávky a k ničemu je vlastně nenutíme, pak nemají důvod se adaptovat. Nejméně po dvě generace se budou učit našim jazykům a návykům. Budou-li ovšem chtít.

A pak také soužití zcela odlišných kultur a systémů víry nemůže být nekonfliktní. To je třeba říci, pokud se chceme racionálně rozhodovat.

Je možné, že Evropská unie skončí jako Římská říše? Bráníme Evropu před barbary?

V podstatě ano, ale není to tak jednoduché. Římskou říši rozvrátili Germáni, protože ztratila sílu a vitalitu. Kdyby na ni Germáni útočili o dvě stě let dříve, neměli by šanci.

S námi je to stejné. Kdyby se toto stalo před třiceti lety, kdy existovaly národní státy, k ničemu podobnému nemohlo dojít. Problém není, že migranti přicházejí, ale že my nejsme ochotni se bránit.

Jaké tradice má najít společnost, která se hlásí k ateismu?

Jsme ve velké míře ateistická společnost, ale naše myšlení a postoje k životu a k smrti vycházejí z křesťanství. A to i u lidí, kteří si to neuvědomují nebo nechtějí připustit. Křesťanské Desatero se promítá do našeho morálního a sociálního uvažování.

Diskuse o naší budoucnosti by měla křesťanskou tradici respektovat. Současně je třeba vnímat přírodní logiku a tou je hierarchie odpovědnosti. Tou nejvyšší je péče o potomky a rodiče, pak odpovědnost za stádo, obec či stát, a teprve ve třetí rovině je solidarita v rámci druhu.

Pokud se my v Evropě usneseme, že rezignujeme na odpovědnost za své rodiny a stát, můžeme to udělat. Ale v přírodě je to obvykle považováno za sebevraždu.

Ještě jsme podle vás nedorostli k myšlence, že jsme na Zemi všichni bratři, kteří si zaslouží pomoc v nouzi?

Pokud to řeknu hodně zjednodušeně: zatím nikdy v lidských dějinách láska a pravda nezvítězila nad lží a nenávistí. Je dobře, že tady jsou takové myšlenky, které nás kultivují.

Musíme si definovat, jestli za tři generace chceme být islámská země, nebo neVlastimil Vondruška

Katastrofou by ale bylo, kdyby se podle nich začalo vládnout. To by mohlo fungovat jen tehdy, kdybychom byli všichni stejní, ale my nejsme roboti. Lidstvo je diverzifikované na různé kultury, jiná je křesťanská, jiná islámská.

Paralela s USA – tedy tavicím kotlíkem různých národností a etnik – podle vás nefunguje?

My si často namlouváme, jak je Amerika v tomhle skvělá. Samozřejmě že nezvládla vůbec nic. Copak se v Americe podařilo vytvořit opravdu jednotnou společnost rovnosti? To ani náhodou.

Hrozí podle vás nebezpečí, že by se Evropa musela v nějakém horizontu islámu podvolit?

To nebezpečí hrozí vždycky. Ale to se nedá islámu vyčítat – pokud islám ovládne Evropu, není to chyba islámu, ale naše. Buď jsme dostatečně silní, a dokážeme se ubránit, nebo nejsme, a pak tady nemáme co dělat.

Jak bychom se měli bránit? Se zbraní v ruce?

To je až poslední řešení. Ale jak jsem říkal, musíme si ujasnit, co chceme. Musíme si definovat, jestli za tři generace chceme být islámská země, nebo ne. A pak musíme volit takové prostředky, které tomu odpovídají.

Co konkrétně by podle vás teď tedy měly evropské elity dělat, když už migrační krize propukla?

Nejsem prorok. Jsem však přesvědčen, že Evropa musí urychleně hledat odpověď na základní otázky. Tohle nemůže udělat jeden člověk, a ani parlament. Odpovědnost je na nás všech. Každý by měl zvednout svůj hlas a říct, co si myslí.

Pokud se podíváte na vývoj loňského roku, tak uvidíte, že i velká část vládnoucích elit postupně měnila pod tlakem okolností postoj k uprchlické krizi. I když se tváří, že ne. Abych však byl spravedlivý, jediným monolitem, který se nehnul, je německá kancléřka.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Ta proměna postojů vládců bude na základě našeho tlaku pokračovat, protože současná situace je neúnosná. Nemluvím jen o migrantech, ale o základním fungování systému.

Pokud se podíváte na oblast lidských práv, jsou natolik nesrozumitelná, že se spousta lidí oprávněně ptá, proč chrání jen menšiny. Menšiny musíme respektovat, ale rozhodně ne na úkor práv většiny. I diskuse na toto téma se přiostřuje a místo argumentů znějí iracionální výpady.

Pokud se má Evropa zachránit, musí se i v této oblasti udělat pořádek. Ovšem výhradně cestou demokratickou.

Dá se tedy současný střet civilizací chápat i tak, že Evropan dnes nemá za co bojovat, protože evropské hodnoty jsou spíš virtuální pojem, kdežto muslimové mají své náboženství, za které jsou ochotni i položit životy?

Teokratická společnost islámu má Alláha a jasný cíl, bojovat za svou víru. Evropa v podstatě nemá za co bojovat. Společné evropské hodnoty nikdo nedefinoval, pokud nepočítáme plytké fráze, které prostí lidé nechápou a nepřijali je.

Bojovat můžete jen za to, čemu opravdu věříte. I stát je silný, pokud nabízí lidem srozumitelné myšlenky. To nemusí být jen náboženství či demokracie, ale především společná historie, tradice a jazyk.

Evropské státy samostatně fungovaly, protože měly své tradice. Ale Evropa jako slepenec je duchovně prázdná.

Souhlasíte s teorií, kterou razí například prezident Miloš Zeman, že by uprchlíci měli zůstat ve své zemi a bojovat? Přitom v Sýrii se zdá, že stran toho konfliktu je nepočítaně, že ani není v podstatě za koho bojovat.

Já si myslím, že by lidé měli za svobodu a svou vlast bojovat. Předním východem zmítají konflikty celá tisíciletí. Ale to nezměníme. Vezměte si, jak by to u nás vypadalo, pokud bychom chtěli pomáhat všem, kteří utíkají před válkou.

Kdyby za posledních padesát let do Evropy utekli všichni, kteří bojovali s Američany – a proti drtivé technické přesile: Vietnamci, Korejci, Íránci, Iráčané, Afghánci…

Když jsme bombardovali Srbsko, měli se Srbové sebrat a utéct do Německa? Až porazíme Islámský stát, jeho stoupenci utečou do Evropy. A my jim podle mezinárodního práva otevřeme svou náruč? To přece v lidských dějinách nejde. Ty, co utíkají, můžeme litovat jako poražené. Jenže není to pravda. Pokud něco nepodnikneme, pak poraženými nebudou oni, ale my.


Zbrojař ze Slatiny chce na hejtmanovi vysoudit téměř dva miliony

110783-netolicky_clanekpardubice.iDNES.cz | 7.1.2016 | Rubrika: Pardubice / Pardubice – zprávy | Strana: 0 | autor: MF DNES, Jaroslav Hubený | Téma: Samospráva

Majitel skladu munice a výbušnin ve Slatině u Vysokého Mýta Martin Rudolf přešel z obrany do útoku. Hejtmana, který ho nazval na veřejnosti „gaunerem“, vyzval jeho advokát k omluvě a zaplacení mnoha statisíc korun každé ze tří Rudolfových firem.

Martin Rudolf dosud nevyklidil zbraně, munici a střelivo skladované v zemědělském areálu ve Slatině u Vysokého Mýta. Naposledy mu to v listopadu nařídil stavební úřad v Holicích. Jenže nyní soud zamítl žalobu jeho firmy Multiagro, a tak může nelegální muniční sklad nechat vyklidit sám stavební úřad.

Podnikatel reaguje po svém. Těsně před Vánocemi vyzval hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického k omluvě a zaplacení po stovce tisíc korun fyzickým osobám a po půlmilionu právnickým osobám jako náhradu za nemajetkovou újmu způsobenou hejtmanovým výrokem při prosincovém setkání s občany v Králíkách. Celkem chce 1,8 milionu korun. Hejtman: Nejsem zvyklý vést takovou diskusi

Martin Rudolf žádá odškodnění hlavně za pojem „gauner“. Netolický ho použil po zmínce, že mu napsal někdo, kdo mu přeje jen to nejhorší a že to nejhorší nastane v době, kdy to bude nejméně čekat.

„To je úroveň, která mě vede k zamyšlení, protože na to zvyklý nejsem. Nejsem zvyklý vést diskusi s gaunery. Například Slatina u Vysokého Mýta, nelegální muniční sklad. To je gauner, kde půjdu až do důsledků, a to vám všem tady garantuji, protože aby někdo v kravíně skladoval desítky tun munice a tvrdil mně, že já jsem ten, kdo mu brání v podnikání, tak to mi samozřejmě vadí,“ řekl hejtman při besedě v Králíkách.

Dopis od Rudolfova advokáta napsaný 23. prosince uvádí termín omluvy a zaplacení „nejpozději do 31. 12. 2015“.

Argumentuje tím, že se hejtman „dotkl práv klientů nevybíravým, vulgárním, ba pokleslým způsobem, když došlo k poškození vážnosti klientů ve společnosti, poškození jejich podnikání a způsobení újmy na jejich právech.“ Takto zní výzva k odškodnění podnikatele, který podle policie uložil několik set tun munice v objektech k tomuto účelu nezkolaudovaných a zatajil skladování semtexu.

Kriminalisté ho podezřívají z trestného činu nedovoleného ozbrojování. Rudolf také dostal pokutu za neetickou reklamu s použitím snímku z popravy britského humanitárního pracovníka příslušníky Islámského státu.

Podle hejtmana je to další forma pokračování sporu vedeného podnikatelem od doby udělení pokuty za tento inzerát a také od výbuchu ve Vrběticích, po němž kraj začal zjišťovat, jaké materiály jsou v muničních objektech skladovány.

Výzvu Martina Rudolfa hejtman i jako předseda Bezpečnostní rady kraje spolu s jejími členy odmítli, považují ji za nátlak se snahou otočit celý problém nelegálního skladu proti Pardubickému kraji.

„To není soukromý spor. Není mi lhostejný z hlediska dodržování zákonů České republiky. Pro mě je důležitá věcná podstata, která je jednoznačná, a ne hledání procesních kliček,“ řekl Martin Netolický, který se považuje nikoli za inicátora, ale za terč dlouhodobé štvavé kampaně.

Hejtman přiznal i osobní obavy, které získal po zhlédnutí kopií webových stránek podnikatele – uvažoval i o poskytnutí policejní ochrany. Nyní zvažuje možnost protižaloby za vše, co zažil během posledních jedenácti měsíců.

Krajský úřad vede nyní proti Rudolfovým firmám tři správní řízení, všechna podle zákona o prevenci vážných havárií. Majitel sklady dobrovolně nevyklidí

„Rozhodnutí stavebního úřadu v Holicích je pravomocné. Stavební úřad by měl v tuto chvíli provést takzvanou předexekuční výzvu k odstranění neoprávněného užívání, v případě, že to nebude společností učiněno, měl by pravděpodobně zahájit exekutivní vyklizení těchto nemovitostí,“ uvedl vedoucí odboru majetkového a stavebního řádu krajského úřadu Michal Votřel.

Majitel firmy pro ČTK uvedl, že dobrovolně nelegální sklady munice nevyklidí. „Přijede holický úřad, vezme technické služby a vynosí nám tu munici ven. To se může stát. Také se ale může stát, že pokud soud rozhodne, že naše žaloba byla oprávněná, budeme chtít náklady po holickém stavebním úřadu,“ řekl Rudolf.

Společnost Multiagro vyrábí civilní střelivo a obchoduje se zbraněmi a municí. K těmto účelům má v bývalém zemědělském areálu zkolaudovány tři objekty, jeden slouží původnímu účelu, jedna budova je v ruinách. Pět skladů ale firma pro uložení zbraní, střeliva a munice zkolaudovaných nemá, vyklizen byl zatím jen jeden.

Netolický ustál tlak a bude lídrem ČSSD pro volby. Soupeře už zná

Mladá fronta DNES | 2.1.2016 | Rubrika: Kraj Pardubický | Strana: 15 | autor: Milan Zlinský | Téma: Samospráva

Jediným kandidátem na lídra ČSSD v Pardubickém kraji pro volby 2016 je hejtman Martin Netolický. Vše nasvědčuje tomu, že březnové stranické referendum bude jen formalitou. Mladý politik tak přežil nechuť k jeho osobě v pardubické organizaci.

Očekávaný souboj o výhru v krajských volbách mezi Martinem Netolickým z ČSSD a Janem Řehounkem z hnutí ANO je zase o něco blíže. Stávající hejtman Netolický se totiž stal jediným kandidátem na lídra levicové partaje. Na první pozici jej schválil krajský výkonný výbor ČSSD. O pořadí jmen na kandidátní listině budou všichni členové krajské organizace strany rozhodovat v březnovém referendu. „Hlasuje se samostatně i o lídrovi a zvlášť o kandidátní listině. Tam budou hrát roli i preferenční hlasy,“ uvedl Netolický, který už před časem řekl, že pokud se mu podaří pozici hejtmana obhájit, bude to jeho volební období v této funkci poslední. V září mu přitom bylo teprve 33 let.
Netolický měl i vyzyvatele v osobě Rudolfa Rabase, kterého navrhl pardubický okresní výbor ČSSD. Rabase však nepodpořil žádný ze zbývajících okresů a prohrál s Netolickým i na pardubické okresní konferenci a svoji kandidaturu nakonec stáhl. Pardubickým členům sociální demokracie tak vůbec nevyšel plán na to, že by si straníci měli vybírat při referendu z více jmen. „Těžko říci, jestli nám hejtman Netolický vadí, nebo nevadí. Tak otázka nestojí. My jsme prostě využili svou šanci nominovat svého kandidáta. Prostě jsme se tak demokraticky rozhodli,“ řekl k nečekané nominaci Rabase místopředseda pardubického OVV ČSSD Ján Kasič.
Na druhém místě kandidátky je nyní náměstkyně ministra financí Lenka Jurošková, na třetím radní Pardubického kraje pro životní prostředí, zemědělství a venkov Václav Kroutil. Další současné krajské radní za ČSSD Jana Pernicová a Ludmila Navrátilová jsou až na 25., respektive 28. místě.
Podle Netolického to odráží hlasování jednotlivých okresních organizací, které jim určily v rámci okresu nižší příčky a díky pravidelnému střídání zástupců jednotlivých oblastí, takzvanému zipování, se na listině značně propadly. Pomoci by jim mohly preferenční hlasy, pro lepší umístění by jich však Pernicová a Navrátilová musely získat alespoň 30 procent z odevzdaných hlasů a zároveň by tohoto práva musela využít alespoň polovina účastníků referenda.
Lídrem lidovců pro volby v Pardubickém kraji bude opět náměstek hejtmana Roman Línek. Strana bude již tradičně kandidovat s politickým hnutím Nestraníci a SNK-ED pod názvem Koalice pro Pardubický kraj.
Kandidátku ODS povede bývalý starosta a současný neuvolněný místostarosta Litomyšle Michal Kortyš.
Kandidátku pro krajské volby už sestavovali také Svobodní a v čele budou mít dva Chrudimany. Jedničkou je chrudimský zastupitel Josef Káles, dvojkou je jeho kolega ze zastupitelstva Petr Lichtenberg a třetím kandidátem podnikatel Josef Lebduška.
„V krajském zastupitelstvu bych chtěl ohlídat, aby veřejné peníze nesměřovaly do nesmyslných a zbytečných projektů. Kraj také musí ke všem svým institucím a obcím přistupovat rovně, nesmí zvýhodňovat některé na úkor jiných. Obce a města jsou důležitější než kraj a měly by tak mít více pravomocí. Jsou totiž lidem nejblíže,“ sdělil Káles.
Další strany své definitivní lídry dosud neoznámily. Za komunisty je nominován předseda krajského výboru a místostarosta Dašic na Pardubicku Jan Foldyna, schválit jej musí krajská konference 16. ledna. Strana práv občanů chce opět vsadit na krajského radního pro dopravu Jaroslava Duška, v TOP 09 je favoritem a nominantem poslanec Jiří Skalický. U hnutí ANO se jako o lídrovi mluví o náměstkovi pardubického primátora Janu Řehounkovi. Ten ostatně svou nominaci považuje za hotovou věc.
„Zatím to chápu tak, že lídry do krajských voleb bude hnutí vybírat z vrchu. Poté výběr stvrdí straníci ve volbách. Zatím vše skutečně nasvědčuje tomu, že kandidátem na hejtmana budu já,“ řekl Řehounek. Volby v Pardubickém kraji vyhrála v roce 2012 ČSSD před KSČM a Koalicí pro Pardubický kraj (KPK). Z 45 mandátů jich získala 12 ČSSD, KSČM 11, KPK deset, ODS šest, TOP 09 a Starostové pro Pardubický kraj a Strana práv občanů (SPO) po třech. Vítěznou koalici vytvořila ČSSD s KPK a SPO.

 

Zdraví žáci doplatí na začleňování postižených do tříd, tvrdí hejtman

18. prosince 2015  16:10
Zastupitelé Pardubického kraje odmítli plán ministerstva školství, podle něhož se mají děti ze speciálních škol začlenit do tříd v běžných základních školách. Novinka má platit od září příštího roku. Podle hejtmana Martina Netolického bude nutné výuku přizpůsobit postiženým dětem, což omezí zdravé žáky.

Vyhláška má být podle nich pozastavena, protože učitelé nejsou na změnu připraveni ani nemají pro ni od státu připravené podmínky.

„Nemáme dostatečné množství proškolených pracovníků, kteří by se studentům věnovali, což souvisí také s nedostatečným finančním zajištěním plánu,“ uvedl hejtman Martin Netolický.

Chystanou inkluzi, tedy začleňováním žáků ze speciálních škol do běžné výuky, kritizoval při návštěvě Pardubického kraje letos v lednu i prezident Miloš Zeman. „Není to žádný rasismus ani preference etnické skupiny, ale děti jsou daleko šťastnější, když jsou v rovnocenné komunitě,“ řekl tehdy.

V tiskové zprávě Pardubického kraje je uvedeno, že současné nastavení takzvané inkluze školy zničí. „Obdobný plán byl připraven již v roce 2011, přičemž na základě petice, kterou tehdy podepsalo přes 75 tisíc lidí, byl návrh stažen,“ uvedla krajská zastupitelka Jana Smetanová, která návrh usnesení předložila.

„Podle mého názoru to povede především ke zhoršení studijních podmínek pro zdravé žáky, jelikož bude nutné celou výuku částečně přizpůsobit právě mentálně postiženým dětem,“ uvedl Netolický.

Česko čelí dlouhodobě kritice, že do praktických škol určených pro žáky s lehkým mozkovým postižením umísťuje i ty žáky, kteří tam nepatří, zejména Romy.

Zanedbané děti, které se jeví jako mentálně handicapované, budou mít podle ministerstva školství díky změně větší šanci vzdělávat se. I přes horší rodinné zázemí budou moci dohnat ostatní.

Zdroj: http://pardubice.idnes.cz/zastupitele-kraje-odmitaji-inkluzi-dbk-/pardubice-zpravy.aspx?c=A151218_153700_pardubice-zpravy_jah

Bohuslav Sobotka: Co bychom chtěli ve vládě a v parlamentu prosadit v roce 2016?

02.01.2016 To, že sociální demokracie vede koaliční vládu, jí i v začínajícím roce 2016 umožňuje pokračovat v prosazování programu, se kterým na podzim roku 2013 vyhrála volby do Poslanecké sněmovny a který se z velké části podařilo vtělit do koaliční smlouvy a vládního programu.

Uprostřed zhoršujícího se vnějšího bezpečnostního prostředí budeme usilovat o pokračování politické stability, která se v uplynulých dvou letech stala velkou výhodou České republiky. Jak z hlediska investic, hospodářského růstu a bezpečnosti, tak z hlediska možností vlády soustředit se na řešení důležitých problémů státu, které se nedají zvládnout ze dne na den a potřebují čas, nerozhádanou funkční vládu a dobré vedení ministerstev. V roce 2016 se chceme jako sociální demokraté v naší politice na celostátní úrovni prioritně zaměřit na následující oblasti:

1. Udržení vysokého tempa hospodářského růstu a vytváření nových pracovních míst

Chceme pokračovat v získávání nových přímých zahraničních investic, zlepšit dopravní a digitální infrastrukturu, snížit administrativní zátěž podnikání a investovat do kvalitního vzdělávání.

2. Zvýšení příspěvku na péči o 10% od 1. 8. 2016

Zákon už vláda předložila do Sněmovny. Jde o pomoc zejména pro ty, kteří se ve své složité zdravotní situaci neobejdou bez pomoci a péče. Pomůže rodinám, které se starají o zdravotně postižené děti, těžce zdravotně handicapovaným i řadě nemocných seniorů. Příspěvek nebyl valorizován 8 let!

3. Předčasné odchody do důchodu pro horníky z hlubinných dolů

O rozšíření počtu horníků, kteří budou moci odejít o pět let dříve do důchodu, už vláda rozhodla. Zákon čeká na první čtení ve Sněmovně. Práce horníků patří k nejnáročnějším profesím a tito lidé se často potýkají se zdravotními následky.

4. Zvýšení minimální mzdy od 1. 1. 2017 alespoň na 11 tisíc hrubého

ČR má pátou nejnižší minimální mzdu v EU. Za poslední dva roky se nám ji podařilo zvýšit o 1400 korun. Vládní program ale počítá s tím, že by se do konce volebního období měla přiblížit 40% průměrné mzdy.

5. Přijetí zákona o prokazování původu majetku

Zákon o prokazování původu majetku je důležitým opatřením boje proti daňovým únikům. Návrh upravuje stávající mechanismy daňového práva tak, aby bylo možné odhalit nepřiznané nebo zatajené příjmy daňových poplatníků a následně je zdanit. Zákon už několik měsíců čeká na schválení ve Sněmovně, schvalovací proces je nutno urychlit tak, aby začal platit od začátku roku 2017.

6. Vyřešení problému s EIA na dopravní stavby

V minulých letech byla hrozivým způsobem zanedbána výstavba klíčové silniční a železniční infrastruktury. Naše vláda se to intenzivně snaží změnit. Odblokovali jsme evropské peníze na dopravní stavby tím, že se podařilo přijmout několik let odkládanou novelu zákona o posuzování vlivu na životní prostředí. Teď je nutno dohodnout se s Evropskou komisí na uplatňování pravidel novely na již připravené klíčové dopravní stavby. Je to jedna z hlavních priorit vlády na rok 2016.

7. Schválení zákona o elektronické evidenci tržeb v Parlamentu

Elektronická evidence by měla zajistit zlepšení výběru daní, zefektivnění finanční správy, odstranění nerovných podmínek v konkurenčním boji a omezení administrativy spojené s daňovými kontrolami. Vládní koalice musí překonat obstrukce opozice, která se boji proti únikům brání.

8. Nový systém valorizace penzí, zvyšující manévrovací prostor vlády ve prospěch seniorů

Chceme, aby vláda brzy předložila návrh zákona, který ji umožní zvyšovat penze nad rámec vývoje inflace a 1/3 růstu mezd tak, že je bude moci svým rozhodnutím zvýšit až o 1,7%. Vyloučí se tak systémově opakování letošní extrémně nízké valorizace, která musí být kompenzována výplatou jednorázového příspěvku 1200 korun v únoru letošního roku.

9. Masivní rozjezd čerpání evropských fondů

V červnu 2015 jsme uzavřeli proces úspěšného schválení všech nových českých operačních programů. V novém programovém období 2014-2020 má ČR z fondů EU k dispozici zhruba 664 miliard korun. Na konci roku 2015 byly vyhlášeny první výzvy, rok 2016 musí být rokem intenzivního rozjezdu čerpání. Evropské peníze podpoří rozvoj regionů, hospodářský růst i nová pracovní místa.

10. Schválení nového loterijního zákona

Na nový moderní loterijní zákon čekáme už více než 10 let. Obsahuje řadu regulačních opatření, která sníží riziko vytváření patologické závislosti na hraní. Vládní návrh už leží ve Sněmovně.

11. Přijetí zákona o střetu zájmů a novely zákona o NKÚ

Zřízení Centrálního elektronického registru oznámení, která se předkládají podle zákona o střetu zájmů, povede k lepší kontrole veřejných funkcionářů při nástupu do funkce. Neoddělitelnou součástí boje s korupcí je i kontrola nakládání s veřejnými prostředky. Novela zákona o NKÚ významně rozšiřuje kompetence této nezávislé kontrolní instituce.

12. Přijetí zákona o referendu

Zákon, jehož přijetí už 23 let předpokládá česká Ústava a který vláda předložila v loňském roce, by měl zavést institut referenda o důležitých otázkách do ústavního pořádku ČR a posílit tak přímou účast občanů na demokratickém rozhodování.

13. Snížení sociálního pojištění pro rodiče, vychovávající děti

Zákon o důchodovém pojištění, který připravuje ministryně Marksová, upravuje pojistné. Výše jeho sazby bude odstupňovaná podle počtu vychovávaných dětí, a ten, kdo má děti, tak bude platit nižší sociální pojištění.

14. Schválení zákona o plošném zákazu kouření v restauracích

Zákon už prošel prvým čtením v Poslanecké sněmovně. Chceme, aby začal platit od roku 2017. Ochrání nejen návštěvníky restaurací, ale také personál, který v nich pracuje.

15. Přijetí zákonů zpřísňujících nakládání s municí

Jde o součást naší systémové reakce na výbuchy ve Vrběticích. Nově by firmy manipulující s municí musely např. získat muniční licence. Vláda již návrh schválila, nyní jej musíme prosadit v Parlamentu.

16. Přijetí zákona o neziskových nemocnicích

Návrh počítá s tím, že hlavní činností neziskové zdravotnické organizace nebude podnikání a bude považována za službu obecného hospodářského zájmu. Její příjmy bude možné využít pouze na úhradu výdajů spojených s její činností.

17. Schválení zákona, zajištujícího zastoupení zaměstnanců v dozorčích radách firem

Díky novému občanskému zákoníku ztratili zaměstnanci nárok na třetinové zastoupení v dozorčích radách akciových společností. ČSSD předložila poslanecký návrh zákona, který by jim měl toto právo vrátit, čeká na první čtení ve Sněmovně.

18. Přijetí zákona o zálohovém výživném

Zálohované výživné by mělo být poskytováno těm nízkopříjmovým rodičům s dětmi, kterým bylo stanoveno výživné v určité výši na základě rozhodnutí soudu či dle soudem schválené dohody rodičů, a kterým se zároveň toto výživné po určitou dobu nedaří vymoci ani cestou zahájené exekuce či soudního výkonu rozhodnutí. Návrh zákona nyní musí projednat vláda.

19. Pomoc Moravskoslezskému a Ústeckému kraji

Vláda musí pokračovat v konkrétní pomoci regionům, které se potýkají s vysokou mírou nezaměstnanosti a nedokončenou restrukturalizací, zejména pokud jde o hlubinné hornictví.

20. Snížení DPH na noviny a časopisy z 15 na 10 %

Podpoříme poslanecký návrh, který snižuje zdanění novin a časopisů. Měly by se tak zařadit ke knihám, jejichž zdanění jsme na 10% snížili už v roce 2015.

21. Zvýšení pomoci uprchlíkům v Libanonu, Jordánsku a Turecku a zvýšení naší rozvojové pomoci zemím, které jsou zdrojem migrace. Zlepšení podmínek pro integraci azylantů v ČR.

V roce 2016 počítáme s pokračováním pomoci uprchlíkům v uprchlických táborech na Blízkém východě, stejně jako se zvyšováním pomoci zemím, které jsou zdrojovými nebo tranzitními státy migrace. Ministerstvo práce a sociálních věcí by mělo začít systémově spolupracovat s ministerstvem vnitra na zlepšení podmínek pro dobrou integraci lidí, kteří v naší zemi získají azyl.

22. Regulace agenturního zaměstnávání

Návrh na regulaci agenturního zaměstnávání, který by měla projednat vláda, zahrnuje instituci kauce pro nově vzniklé pracovní agentury, které se chtějí vstoupit na trh práce, omezení řetězení smluv či zavádí nové správní delikty a pokuty. Zaručuje také srovnatelné platové a pracovní podmínky agenturních zaměstnanců s těmi kmenovými.

23. Omezení lichvy díky zákonu o úvěru pro spotřebitele

Nově budou nebankovní poskytovatelé půjček regulováni ČNB, budou rovněž zastropovány sankce v případě, že se spotřebitel dostane do prodlení se splátkami. Zákon, který už vláda poslala do parlamentu, dále reguluje poskytování hypotečních úvěrů, zejména zjednodušuje předčasné splacení hypoték.