Netolický (ČSSD): Zeman vykládal Ústavu účelově, budu volit Drahoše

obrazek

Martin Netolický

FOTO: Petr Hloušek, Právo

20.1.2018 17:15 Před pěti lety stál pardubický hejtman Martin Netolický pevně za Milošem Zemanem, letos hodlá volit na post hlavy státu Jiřího Drahoše.

V roce 2013 jste byl jedním z prvních představitelů ČSSD, kteří nahlas podpořili Miloše Zemana před druhým kolem volby. Teď chcete volit Jiřího Drahoše. Proč?

Určitě budu volit Jiřího Drahoše. Důvodů je celá řada. Opravdu se mi nelíbí, když prezident, který byl členem ČSSD, bojuje jako nejvyšší ústavní instituce s předsedou vlády, a to takovým způsobem, že je to až na osobní úrovni. V roce 2013 jsme jako soc. dem. prezidenta podpořili, byl na našem sjezdu a domnívali jsme se, že to naopak povede k usmíření a normálním vztahům.

Už dříve jste zkritizoval, jaký postoj zaujal prezident loni na jaře k podání demise vlády Bohuslava Sobotky. To je tedy hlavní důvod?

To mávání holí na předsedu vlády bylo vyvrcholením. Nejsme v prezidentském systému. Máme parlamentní demokracii a měli bychom z toho vycházet.

Náš ústavní systém je založen na dominantní úloze předsedy vlády a vlády, která vychází z Poslanecké sněmovny. Demisi pan prezident vykládal jako demisi předsedy vlády, nikoliv celé vlády. To jsme se dostali po 25 letech k tzv. tvůrčímu výkladu Ústavy, jak to nazval pan prezident, a já takový výklad neznám.

Nastav si to, támhle to máš obráceně, vybízel prezident Miloš Zeman holí premiéra Bohuslava Sobotku, aby si srovnal mikrofon.

FOTO: David W Cerny, Reuters

Znám historický, jazykový, teleologický výklad a další, ale tvůrčí výklad ne, to je výklad účelový. Jsem na toto téma velice citlivý. Já jsem nestudoval práva tři nebo pět měsíců, já jsem studoval standardně pět let magisterské a následně čtyři roky doktorské studium. Byl bych rád, aby stát fungoval normálně a instituce předvídatelně.

Před několika lety jsem měl nepříjemný telefonát od člověka z okolí pana prezidenta kvůli tibetské vlajce, kterou jsme se jako Pardubický kraj rozhodli už v době mého nástupu do čela kraje před pěti lety vyvěšovat.

Tento telefonát proběhl jen proto, že shodou okolností ve stejném termínu proběhla návštěva čínského prezidenta. Vůbec jsem nepochopil, z jakého důvodu. Jsme krajská samospráva, vždy jsme respektovali prezidenta republiky a byli jsme pohostinní, ale nedomnívám se, že by měly takové telefonáty od prezidentského okolí probíhat.

Považujete zpětně za chybu, že jste Zemana v roce 2013 podporoval proti Karlu Schwarzenbergovi?

To se tak nedá říct. Před pěti lety byla situace zcela odlišná. Naprosto jsem se neztotožňoval s Karlem Schwarzenbergem, v prvním kole jsem volil Jiřího Dienstbiera. A to nejen proto, že to byl sociální demokrat, jako kandidát na mě působil dobře, i když potom jeho působení ve vládě bylo kontroverzní. Volil jsem ho také s úctou k jeho otci, který byl symbolem. A já se dodnes domnívám, že hlava státu je hlavně symbolem.

Mávání holí na předsedu vlády bylo vyvrcholením. Nejsme v prezidentském systémuMartin Netolický

Karel Schwarzenberg byl členem nečasovo-kalouskovské vlády, hlasoval pro celou řadu negativních opatření. Dnes jsme však v jiné situaci a musíme se dívat i na kondici kandidátů. A mě osobně více oslovuje Jiří Drahoš.

S takovým názorem nejste sice v ČSSD sám, na druhou stranu hlasitější skupina podporuje Zemana a varuje, že Drahoš není levicový kandidát.

Z hlediska programu byly zásadní volby loni v říjnu do Poslanecké sněmovny. Zodpovědnost má vláda, ta je klíčovým orgánem. Prezident má celou řadu kompetencí, ale jsou to kompetence reprezentační, ceremoniální… I zahraniční politiku má konzultovat s vládou. Nejsem si jistý, jakým způsobem může prezident ovlivnit parlamentní většinu a programové cíle vlády. Může konzultovat, ale jak se ministři zachovají a jak vláda rozhodne, to je druhá věc.

Jak se stavíte k platformě Zachraňme ČSSD, která vlastně jménem soc. dem. Zemana podporuje a to, co mu vyčítáte vy, jí nevadí?

Já kolegům nevidím do hlavy. Podněty mohou být různé. Možná by změnili názor, kdyby se rozumně zamysleli nad tím vším, co jsem zmínil, nad výkonem prezidentských pravomocí ve vztahu k vládě, a kdyby se detailněji zabývali úlohou hlavy státu, vlády a parlamentu.

Není dobře, když vystoupí předseda Ústavního soudu a varuje, že takto by to dál nešlo a že možná Ústavní soud bude muset sehrát ve vztahu k hlavě státu svou roli. Nelíbí se mi, když se podávají ústavní stížnosti, žaloby a musí rozhodovat soud.

Nevím, jestli by se kolegům líbilo, kdyby se jim stalo něco, co se stalo na Hradě Bohuslavu Sobotkovi. A to ho neomlouvám, protože ve vztahu jsou vždy dva a nebývá to tak, že jeden je vinen a druhý nevinen. Ale pro mě to byl zlom.

Musím také říci, že jsem byl překvapen z některých nedávných výroků pana prezidenta k událostem roku 1948 a 1968 na zahájení cyklu výstav k výročí republiky. Reakce i dalších lidí byla přinejmenším rozpačitá.

Alexander Dubček je vnímán jako jeden z nejvýznamnějších Slováků minulého století, byl ve vedení státu – v té době i strany KSČ – ale v období velmi nelehkém. Těší se takovému uznání, že naproti slovenskému parlamentu má bustu a Slováci ho uznávají jako významného rodáka. A pan prezident naznačil, že je zbabělec. Já jsem se neúčastnil jednání v Moskvě, já nebyl internovaný několik dnů na Zakarpatí a v Kremlu, odtržený od informací. Nezažil jsem to, proto nemohu dělat takové soudy. Od toho jsou historikové, od toho nejsou politici.

ČSSD čeká 18. února mimořádný sjezd, na kterém si zvolí nové vedení. Vy jste podporoval nestranického hejtmana Vysočiny Jiřího Běhounka, kvůli jehož zvolení by si strana musela změnit stanovy. Nyní jste se postavil za kandidaturu místopředsedy Jana Hamáčka. Jak tomu mám rozumět?

Jana Hamáčka jsem jako možného příštího předsedu navrhl asi dva dny po volbách, nicméně on to tehdy odmítal, tak jsme přemýšleli o jiném jménu. Šel jsem za Jiřím Běhounkem a zeptal jsem se ho, zda bych ho mohl veřejně oslovit na ÚVV, zda by kandidaturu přijal a za jakých podmínek. Proto jsem se zmínil o tomto jménu, vznikla debata a já pochopil, že po jeho jménu není poptávka.

Vyčistilo to do jisté míry celou situaci. Jan Hamáček nakonec kandidovat bude a to považuji za dobré. Známe se dobře, jsme si blízcí věkově i názorově. Je to relevantní kandidát, netaháme zajíce z klobouku. Jan Hamáček nebyl nikdy kontroverzní a vždy hledal cestu z konfliktu mezi jednotlivými křídly. A to je to, co od předsedy očekáváme, musí spojovat, ne rozdělovat.

Nenese ale za volební debakl ČSSD v říjnu také jako místopředseda strany a tehdejší šéf Sněmovny odpovědnost?

Jako předseda Sněmovny by nesl za propad odpovědnost, pokud by byl lídrem a předsedou nejsilnější opoziční strany. Jako tomu bylo v době Miloše Zemana či Václava Klause. V jiné situaci byl Jan Hamáček. Sice jako předseda Sněmovny byl třetí nejvýznamnější institucí v zemi, ale byl ve stínu lídra, předsedy vlády. Vláda nesla odpovědnost.

My jsme se setkali s něčím, co podle mě nikdo v žádné učebnici politologie nenajde, a tím je, že druhá nejsilnější vládní strana ANO byla nejvýznamnější „opozicí“ nejen ve vládě, ale i v parlamentu. Je potřeba volby ještě celé zanalyzovat, protože není standardní, aby „byl někdo ve stanu a ještě čural dovnitř“, většinou to bývá opačně, že „kdo je ve stanu, tak čurá ven“. To používám Churchillovo přirovnání.

Do funkce předsedy možná nakonec bude kandidovat i jihočeský šéf ČSSD Jiří Zimola, pokud policie ukončí vyšetřování koupě jeho chalupy na Lipně. Co byste řekl na takové jméno?

Komunikoval jsem s ním. Možná překvapím, ale dokázal bych si ho ve vedení strany představit.

I když máte odlišný názor na budoucího prezidenta?

Ale to není podstatné. Politika soc. dem. se neodehrává a nebude odehrávat ve vztahu k hlavě státu. ČSSD má ve Sněmovně patnáct mandátů, neměli bychom se rozdělovat na tomto tématu. Důležité je, jaká témata budeme jako ČSSD v budoucnosti prosazovat. A v tomto se shodujeme jak s Janem Hamáčkem, tak s Jiřím Zimolou.

Přál bych Jiřímu Zimolovi, aby se vrátil do vedení ČSSDMartin Netolický

Jak jsem Jiřího poznal, tak to byl vždy člověk proregionální, velice kultivovaný, slušný. Dobře se mi s ním komunikovalo. Troufnu si říci, že jsme přátelé. Přál bych mu, aby se vrátil do vedení ČSSD.

Kauza, ve které šlo o štědré odměňování manažera jihočeských nemocnic a stavbu chaty na Lipně, kvůli které jej vedení ČSSD škrtlo z kandidátky do Sněmovny, vám nevadí?

To jsem nepovažoval od vedení za férové. Ani jedno z těch témat nebylo žádným tajemstvím. Docházelo k tomu několik let. Ti manažeři dostali jihočeské nemocnice z obrovských problémů. Pokud chceme konkurovat soukromým podnikatelům ve zdravotnictví a chceme mít zdravotnictví ve veřejnoprávním sektoru, tak musíme být konkurenceschopní i v otázce odměn manažerů. A tu chalupu považuji za jeho osobní věc. Nevím, proč se to využilo tímto způsobem a nemohl kandidovat do Poslanecké sněmovny.

Co by mělo být vlajkovým tématem politiky ČSSD? V předchozí vládě sice ČSSD prosazovala svůj program, nijak se to ale ve volebním výsledku nepromítlo.

Témata nebyla špatně vybrána, ale byla špatně komunikována. My se musíme modernizovat. Máme rigidní stanovy, které neumožňují flexibilně reagovat na politickou situaci, komunikujeme přes okresní a krajské výbory… Přitom řada stran přistoupila k elektronické komunikaci. Já bych chtěl, aby takto fungovala i soc. dem. Má oslovovat všechny generace. Témata byla správná, ale převzalo je hnutí ANO. Nepomohly nám ani vnitrostranické hádky.

Karolina Brodníčková, Právo

O post předsedy ČSSD se bude ucházet i primátor Staněk.

Poslanec a olomoucký primátor Antonín Staněk bude na únorovém mimořádném sjezdu kandidovat na předsedu ČSSD. Členy chce oslovit mimo jiné tím, že není spojený s žádným z proudů v sociální demokracii, takže je schopný nabídnout nadhled a tyto skupiny spojit. Strana by podle něj mohla za jasně specifikovaných podmínek jednat o vládě, aby mohla navázat na práci v kabinetu premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD).

Antonín Staněk
Zdroj: ČTK Autor: Luděk Petřina

Nové vedení budou sociální demokraté volit na mimořádném sjezdu v únoru a jednapadesátiletý Staněk prý zatím získal tři nominace okresních organizací ČSSD. V příštích týdnech se chce ucházet i o podporu krajů. „Můžu potvrdit, že ty nominace beru vážně a o post předsedy ČSSD se na sjezdu ucházet budu,“ řekl.

Sociální demokracie má podle něj společnosti stále co říci, jen to musejí říkat srozumitelně důvěryhodní lidé, Stranu chce Staněk vyzývat k jednotě a komunikaci. „Nechci říct, že jsem nová tvář, ale nejsem úplně spojen s minulými dobami. Byť jsem už od roku 2015 členem předsednictva, tak jsem nebyl v nejužším vedení, nicméně znalost fungování ČSSD z pozice člena předsednictva mám,“ vysvětlil.

V sociální demokracii dlouhodobě existuje několik proudů, kritici Sobotkova vedení minulý týden oznámili vznik platformy Zachraňme ČSSD, která má podle nich zastavit propad strany. Staněk ovšem považuje za své pozitivum, že není součástí tohoto ani žádné z jiných frakcí. „Mohl bych nabídnout jakýsi nadhled a pokusit se tyto proudy nasměrovat, aby se slily do jedné řeky,“ soudí.

Úřadující místopředseda ČSSD Milan Chovanec ve středu zveřejnil, za jakých podmínek by byla ČSSD ochotna jednat o vládě. Vítěz voleb hnutí ANO by se mimo jiné musel vzdát některých resortů, garantovat proevropské směřování a v programu podporovat mladé rodiny. Členem vlády by také neměla být trestně stíhaná osoba. Podle Staňka by za splnění těchto podmínek bylo jednání možné. „Jsem přesvědčen, že vláda premiéra Sobotky byla úspěšná a je třeba na ty úspěchy navázat,“ uvedl.

Předsedou ČSSD se chce stát i Hamáček a Krejčík

O místo předsedy strany se začátkem tohoto týdne přihlásil také současný místopředseda ČSSD a sněmovny Jan Hamáček. Uvedl, že strana bojuje o přežití a on ji chce znovu postavit na nohy. „Nelze si nic nalhávat – sociální demokracie je ve špatné situaci. Dříve sebevědomá a silná strana si nyní sahá na samotné dno,“ sdělil v tiskové zprávě.

Frustraci a kritiku ze strany členů sociální demokracie prý vnímá. „Každý za současný stav neseme větší či menší díl viny. Nemá ale smysl se vracet neustále k tomu, co bylo, co se udělalo špatně, či dokonce někoho umlčovat nebo vylučovat,“ doplnil devětatřicetiletý politik s tím, že by chtěl dosáhnout zlepšení vnitrostranické komunikace se členskou základnou a také více oslovit mladé lidi.

Jan Hamáček
Zdroj: ČTK
Autor: Kamaryt Michal

Kandidaturu představil také bývalý šéf Vojenského zpravodajství Miroslav Krejčík, který je v současnosti ředitelem Poštovní tiskárny cenin. Krejčík je místopředsedou místní organizace ČSSD v Unhošti. Na svém webu uvedl, že pokud bude zvolen do čela strany, chce udělat vše pro to, aby se sociální demokracie opět stala silnou, úspěšnou a moderní stranou.

Krejčík současně kritizoval stávající atmosféru ve straně, kde jsou „všichni proti všem“ a bojují o moc, a proto jsou sociální demokraté nedůvěryhodní, nečitelní a slabí. Hodnoty, na nichž ČSSD stojí, podle něj není nutné měnit. „Co se však musí změnit, jsme my sami. Musíme opět začít pozorně naslouchat a především porozumět našim lidem,“ napsal Krejčík mimo jiné v dopise stranickým kolegům.

Miroslav Krejčík

Miroslav Krejčík
Zdroj: ČTK

O kandidatuře na šéfa ČSSD uvažoval i hejtman Vysočiny Jiří Běhounek, uvedl to v listopadu minulého roku. Svou kandidaturu ale zatím neoznámil. Proti případné kandidatuře  jsou ovšem současné stanovy sociální demokracie. Běhounek je totiž nestraník, podle stanov ale může na post předsedy a místopředsedů kandidovat jen ten, kdo je ve straně alespoň čtyři roky.

Kritici vedení prý svého kandidáta nemají, Sobotka zase nemá ambice vrátit se

Sociální demokracie, která byla nejsilnější stranou sněmovny v minulém volebním období, získala loni v říjnu pouze patnáct poslaneckých mandátů. Kritici současného vedení strany letos oznámili vznik zmínění platformy Zachraňme ČSSD, která má podle nich zastavit propad strany. Žádají mimo jiné přímou volbu předsedy. Podle bývalého jihočeského hejtmana Jiřího Zimoly ale platforma nemá vlastní kandidáty do vedení ČSSD. Vedení strany zatím na vznik platformy oficiálně nereagovalo.

Bývalý předseda ČSSD Bohuslav Sobotka odešel z funkce již loni v červnu ještě před sněmovními volbami kvůli klesajícím volebním preferencím strany. Vedení strany se dočasně ujal statutární místopředseda sociální demokracie Milan Chovanec, volebním lídrem byl další místopředseda Lubomír Zaorálek. Sobotka později oznámil, že nemá ambici vrátit se do vedení ČSSD.

Radim Hejduk – kandidát do vedení ČSSD

Česká sociální demokracie je v poslední době neviditelná. A když už něco vidět je, není to zrovna v těch nejlepších barvách. Sám často hovořím o tom, že je potřeba provést úplný restart – najít nové tváře s novým programem. Bylo by proto pokrytecké (jako „neprofláklá“ tvář), kdybych se s tím sám nesnažil něco udělat.

Dnes si dávám takový narozeninový (snad ne danajský) dárek. Rozhodl jsem se, že budu kandidovat do vedení ČSSD na nadcházejícím sjezdu (děkuji své obvodní organizaci za dnešní nominaci a projevenou důvěru). Připravil jsem programovou vizi „Nebát se 21. století“, která nabízí řešení jak ven z toho, že
– naše země je montovna a jen málo podporujeme své talenty,
– lidé se realizují spíše systému navzdory, než právě díky němu,
– ve 4,5 milionech případů u nás řádí epidemie jménem exekuce,
– ceny bydlení raketově rostou, nemůžeme najít kvalitní místo v domovech důchodců pro ty starší z nás, nebo místo ve školce pro naše děti,
– lidé přestávají mít důvěru v demokracii a současný systém…

Nebojme se výzev, raději se jim postavme čelem. S novým chytrým řešením, ne zastaralým nefunkčním receptem od lidí, co to tu v naší zemi kuchtí pro sebe už skoro 30 let. Je to buď, anebo – jinak nám ujede vlak.

Rád vám své nápady představím a více je s vám proberu tady na Facebooku. Přečíst si je můžete i hned teď na mém webu přímo pod tímto odkazem – http://bit.ly/NebatSe21Stoleti

Radim Hejduk

Bývalý šéf vojenských tajných služeb Krejčík bude kandidovat na předsedu ČSSD

obrazek

Bývalý šéf vojenského zpravodajství Miroslav Krejčík na archivním snímku

FOTO: Petr Horník, Právo

9.1. 14:06 Bývalý šéf vojenských tajných služeb a brigádní generál v záloze Miroslav Krejčík se rozhodl kandidovat na post předsedy ČSSD. Sdělil to na svém Facebooku. Ke kandidatuře si založil i speciální webové stránky, na kterých členy seznámil se svými úmysly a čistým lustračním osvědčením.

Krejčík je členem středočeské ČSSD, jejíž šéf a místopředseda soc. dem. Jan Hamáček se rozhodl kandidovat na předsedu strany na mimořádném sjezdu 18. února.

„Chci být vaším předsedou a vyvést naši stranu z krize,“ píše Krejčík na úvod ve svém dopise, ve kterém rozebírá i možné důvody říjnového volebního debaklu. „Potácíme se v hluboké krizi. Odrazujeme, demotivujeme. Dopustili jsme, že jsou ve straně špatné podmínky. Je zásadně narušená vnitřní atmosféra důvěry a spolupráce. Většinu času a energie již dlouho věnujeme jen sami sobě. Místo toho, abychom se starali a rozvíjeli to, proč vlastně jsme a čí zájmy chceme zastupovat, bojujeme o moc,“ uvádí Krejčík.

Ke kandidatuře ho prý jako první vybídli členové místní organizace soc. dem. v Unhošti a on ji přijal.

„Nebojím se převzít za takovou věc osobní odpovědnost, z boje nikdy neutíkám. Pokud by tomu tak bylo, nikdy bych se nestal generálem, nikdy bych nemohl stát v čele největší a úspěšné zpravodajské organizace v České republice,“ píše Krejčík.

Podmínky stanov splňuje

Politiku prý bude vést otevřenou a transparentní. Tvrdí, že „co říká, to dělá“. V dopise zmiňuje i své úspěchy v roli šéfa vojenského zpravodajství. „V praxi jsme realizovali heslo: ‚Padni komu padni!‘ Stali jsme se hrozbou, což dotčeným vadilo tak moc, že politicky zakročili. V roce 2007 jsem proto odešel do zálohy. Nemohl a nechtěl jsem sloužit podivným individuálním zájmům nově příchozích politiků,“ dodává Krejčík v dopise.

V tu dobu se prý také rozhodl pomáhat ČSSD a začal pracovat jako místopředseda odborné ústřední komise pro bezpečnost. Do strany vstoupil o pět let později, v roce 2012.

Legitimaci má Krejčík tedy už šest let, může tedy i podle stanov, které uvádějí pětiletou podmínku členství, kandidovat do vedení.

Chce změnu stanov a omezení pletichaření

Krejčík nabízí v dopise členům i svůj recept na cestu z krize. Posílit chce zejména vliv členské základny a místních organizací. Změnit chce také stanovy.

„Naše stanovy obsahují mnoho ustanovení, kterými si nad rámec zákona upravujeme pravidla vnitřního fungování. Jsme pomalí a těžkopádní. Sami se svazujeme různými kvótami, složitými matematickými výpočty, procedurami a nesmyslně dlouhými lhůtami. To vše v konečném důsledku vytváří živnou půdu pro různé pletichy a ‚politické‘ dohody,“ domnívá se Krejčík.

Jan Hamáček na snímku z října 2017, kdy v Lidovém domě sledoval výsledky parlamentních voleb.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

O nominace nyní bude žádat všechny krajské konference. 20. ledna se jako její člen zúčastní středočeské konference, utká se tak o přízeň s místopředsedou ČSSD a šéfem středočeské soc. dem. Hamáčkem.

Na svém webu zveřejnil Krejčík i čisté lustrační osvědčení a svůj životopis. Od roku 1984 zastával odborné a velitelské funkce u útvarů spojovacího vojska, v roce 1994 přišel k vojenskému zpravodajství. Od roku 2001 do roku 2007 byl ředitelem zpravodajců. Od roku 2007 je společníkem a jednatelem ve společnosti IMK Solution, která se zabývá poradenstvím a montáží bezpečnostních systémů.

V letech 2013 a 2014 byl vrchním ředitelem divize ICT a eGovernment České pošty. Od roku 2014 je předsedou představenstva a ředitelem Poštovní tiskárny cenin.

Karolina Brodníčková, Právo

10.1.2018 jsme na poslední tiskové konferenci před konáním akce samotné představili spolu s vedením Českého olympijského výboru detaily k organizaci a konání Zimní oympiády dětí a mládeže 2018. Vše je připraveno, program bohatý, jen ten sníh nám dělá vrásky na čele. Prozatím je leden na sníh velmi skoupý. V neděli při tůře na Králičák jsem viděl, že kvalitní sněhové podmínky jsou až nad 1000 m.n.m. Potřebujeme zasněžit hlavně celý biatlonový areál v Letohradě, kde proběhnou všechny běžkařské disciplíny. S nedostatkem sněhu se však potýká i areál Větrný Vrch na Dolní Moravě. Snad se situace za zbývajících 17 dní zlepší a vše bude OK.

Martin Netolický

Zdroj:  https://www.facebook.com/martin.netolicky.9?hc_ref=ART70pUoyvjgVZYKNZMkpXOFiIjSs6Fe3UvmLs4nuC7bvbZx2jCM5QmmvvOTiTlJGrE

PROČ MÁ ZASTUPITEL OBCE ZVEŘEJŇOVAT SVŮJ MAJETEK, POKUD POMÁHÁ SPRAVOVAT OBEC VE VOLNÉM ČASE?

9.1.2018 se na půdě Poslanecké sněmovny PČR konal z iniciativy našeho regionálního poslance Marek Výborný kulatý stůl k problematice novely zákona o střetu zájmů, kterého se zúčastnili zástupci Svazu měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv, neziskové organizace známé pod značkou Rekonstrukce státu, ale také poslanci a senátoři, kteří se dlouhodobě zabývají fungováním samospráv. Hlavním tématem byly pasáže zákona, podle kterého musí přiznání majetku dávat i neuvolnění starostové, místostarostové a členové rad malých obcí, kteří využili svých ústavně garantovaných politických práv a podílí se na správě věcí veřejných ve své obci. Nově totiž i oni přiznávají majetek, který získali nikoliv při výkonu funkce, ale standardní výdělečnou činností. A co víc? Zákon bohužel vstupuje i do práv třetích osob prostřednictvím přiznání společného jmění manželů či zveřejňování bankovních účtů partnerů, atd. K čemu to všechno vede? Již ve třiceti obcích rezignovali funkcionáři obce, jiní se k tomu chystají, další kvůli zákonu již nehodlají kandidovat. Kde se seženou kandidáti pro letošní komunální volby na malých obcích, když už nyní byl často problém sestavit zastupitelstva? Venkov není město, kde soutěží politické strany o přízeň voličů. Na venkově být starostou není žádný med, zvlášť tím neuvolněným pro výkon funkce. Zastupitelstvo Pardubického kraje na svém prosincovém zasedání podpořilo hlasy všech přítomných iniciativu Mikroregion Severo-Lanškrounsko. Doufám, že i poslanci a senátoři podpoří změny zákona vedoucí k ochraně soukromí dle Listiny základních práv a svobod. Na jednání byla řada starostů z našeho kraje – David ŠimekPetr HelekalDušan PávekPavel Eliáš, ale také senátor Petr Šilar.

Martin Netolický

Zdroj:  https://www.facebook.com/martin.netolicky.9?hc_ref=ART70pUoyvjgVZYKNZMkpXOFiIjSs6Fe3UvmLs4nuC7bvbZx2jCM5QmmvvOTiTlJGrE

Hamáček bude kandidovat na předsedu ČSSD

Místopředseda ČSSD a Sněmovny Jan Hamáček (39) se bude na mimořádném sjezdu v únoru ucházet o post předsedy soc. dem. Hamáčka k tomu v pondělí vybídli jeho spolustraníci na domovské okresní konferenci v Mladé Boleslavi. A on nominaci přijal, řekl Právu.

Jan Hamáček na snímku z října 2017, kdy v Lidovém domě v Praze sledoval výsledky parlamentních voleb.

Jan Hamáček na snímku z října 2017, kdy v Lidovém domě v Praze sledoval výsledky parlamentních voleb.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

„Chci pomoci sociální demokracii se postavit na nohy, abychom my, sociální demokraté, byli znovu silou, která pozitivně ovlivňuje život v naší zemi,“ komentoval svoji kandidaturu Hamáček.

Ten je místopředsedou ČSSD od roku 2015, poslancem od roku 2006, v uplynulém volebním období vykonával post předsedy Sněmovny. Podle některých kolegů tak rovněž nese za debakl soc. dem. ve sněmovních volbách svůj díl odpovědnosti.

Hamáček však podotýká, že svůj menší či větší díl viny nesou v ČSSD všichni. „Nemá ale smysl se vracet neustále k tomu, co bylo, co se udělalo špatně či dokonce někoho umlčovat nebo vylučovat. Bojujeme o přežití a k tomu je třeba, aby všichni, kterým na ČSSD záleží, zapomněli na osobní neshody a začali táhnout za jeden provaz,” prohlásil.

To nejcennější, co sociální demokracie má, je naše členská základna. Bez ní strana zanikneJan Hamáček, kandidát na předsedu ČSSD

Partaj si teď prý „sahá na samotné dno“. „Cítím frustraci všude ve straně. Řada členů si stěžuje, že po prohraných volbách nejsme schopni říci, jak dál. Jiní jsou naštvaní, že přes naše úspěšné vládní angažmá, kdy se čtyři roky zemi dařilo, jsme nedokázali naše úspěchy dostatečně prodat voličům,“ podotkl Hamáček.

V nadcházejících týdnech hodlá objet krajské konference, mluvit se straníky a představit svoji vizi budoucího směřování ČSSD. Jasné kroky prý sdělí také delegátům 18. února na mimořádném sjezdu v Hradci Králové.

Je to logické, míní Chvojka

V první řadě by se chtěl po svém zvolení zaměřit na zjednodušení vnitřního chodu strany, zlepšit zejména vnitrostranickou komunikaci. „To nejcennější, co sociální demokracie má, je naše členská základna. Bez ní strana zanikne,“ podotkl. Oslovit by chtěl také mladé lidi a zajímavé osobnosti. Strana by především měla prosazovat program prospěšný pro pracující rodiny a důchodce.

Předseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka Hamáčkovu kandidaturu podpořil, považuje ji prý za „logickou“. „Uspěl ve volbách, díky své erudici se stal prvním místopředsedou Sněmovny a také nenese přímou zátěž minulé vlády,“ řekl Právu. „Důležitá ale bude také jeho vize pro budoucnost ČSSD, kterou zatím neznáme,“ dodal.

Stávající předseda středočeské ČSSD a místopředseda dolní parlamentní komory se narodil 4. listopadu 1978 v Mladé Boleslavi. Je ženatý, s manželkou Kamilou má dva syny.

Do politiky vstoupil v roce 1998, kdy se stal členem Mladých sociálních demokratů (MSD). Těm předsedal v letech 2002 až 2006. Od roku 2001 je členem ČSSD. Jako volební manažer vedl úspěšné kampaně sociální demokracie do senátních voleb v roce 2010 a následně do krajských a senátních voleb v roce 2012.  V rámci ČSSD se dlouhodobě věnuje zahraniční a bezpečnostní politice. Hovoří anglicky, španělsky a německy.

Zdroj: https://www.novinky.cz/domaci/459895-hamacek-bude-kandidovat-na-predsedu-cssd.html

 

Navyšování mezd v nemocnicích Pardubického kraje

5.1. se konalo jednání na krajském úřadu Pardubického kraje s hejtmanem M. Netolickým a radním pro zdravotnictví L. Valtrem. Na programu bylo navyšování mezd v nemocnicích Pardubického kraje a situace v sociálních službách. Účastnili se členové krajské rady OS, předsedkyně OS Dagmar Žitníková a místopředsedkyně Ivana Břeňková.

Reakce M. Horáčka na platformu Zachraňme ČSSD

Chlapci…..chlapci. Hašek a Zimola, srdcaři. To považuji za vtip týdne. Kdybyste řekli hrobaři, prosím, to sedí, ale srdcaři?

Tak vy jste nás přišli zachránit. Vaše dojemná starost o osud ČSSD mi vhání slzy do očí. No a ty vaše závěry ovanuté genialitou, nemám slov.

Když vás vidím na těch fotkách, tak mi to připadá jako panoptiku profláknutých socánků, co hledají, kde by se dostali ke žlabům.

Je my z vás vážně nevolno a stydím se, že z řadou z vás sedím v P ČSSD. Já ale utíkat nebudu. A jak pevně doufám, na sjezdu ČSSD vás definitivně z ČSSD vyženeme. Jste ostudou ČSSD.

 

Miloš Horáček

člen P ČSSD

Nejde nám o koryta, jsme srdcaři. Hašek se Zimolou představili platformu Zachraňme ČSSD

Vypadá to, že sociální demokracie neexistuje, prohlásil v pátek někdejší jihomoravský hejtman ČSSD Michal Hašek v pražské galerii Mánes, kde spolu s Jiřím Zimolou a dalšími členy strany představil platformu Zachraňme ČSSD. Prohlásil, že nikomu ze zakladatelů platformy nejde o funkce, nýbrž o to, aby se ČSSD znovu stala silnou stranou.


(Aktualizováno: pátek 5. ledna 2018, 13:48 )

Hašek tiskovou konferenci zahájil se slovy, že je 77 dní od parlamentních voleb, u kterých sociální demokraciepropadla, a od té doby se nic nestalo. „Vypadá to, že sociální demokracie neexistuje. Zatím to vypadá na pohřeb, a my nechceme jít na pohřeb,“ řekl Hašek.

Uvedl, že s dalšími členy soc. dem. se dohodli, že chtějí iniciovat diskusi uvnitř strany. „Je to neformální platforma, nikoli mocenská. Jsme lidi, kteří jsou v sociální demokracii více než 20 let. Troufnu si říct, že jsme srdcaři,“ prohlásil Hašek.

Přímá volba předsedy

„Nejde nám o funkce a koryta. Jde o to, aby se soc. dem. z debaklu vzpamatovala a stala se silnou stranou,“ dodal s tím, že on sám na mimořádném sjezdu 18. února nebude kandidovat do žádné stranické funkce.

Platforma žádá, aby byl předseda ČSSD volen přímo všemi členy strany a zároveň aby všichni členové rozhodli o tom, zda mají jít sociální demokraté do vlády či do opozice.

Bývalý jihočeský hejtman Jiří Zimola (vlevo) a poslanec Jaroslav Foldyna představují platformu Zachraňme ČSSD.

Bývalý jihočeský hejtman Jiří Zimola (vlevo) a poslanec Jaroslav Foldyna představují platformu Zachraňme ČSSD.

FOTO: Petr Horník, Právo

Bývalý jihočeský hejtman Jiří Zimola zdůraznil, že ČSSD není ani hrdou, ani silnou, ani sebevědomou stranou, jakou vždycky byla. „Jsme stranou, která se potácí kolem pětiprocentní hranice a hraje o svou existenci,“ řekl.

Předsmrtná agónie

Kritizoval současné vedení ČSSD a bývalého předsedu Bohuslava Sobotku, že místo reflexe a přiznání vlastních politických chyb jsou všichni přesvědčováni, že ostudný výsledek voleb byl nepochopením ze strany voličů a jejich nevděk. „To je fatální omyl, který v sobě nese znaky předsmrtné agónie,“ konstatoval Zimola.

Zleva Stanislav Mrvka, Jiří Zimola, Jaroslav Foldyna a Michal Hašek při představení platformy Zachraňme ČSSD.

Zleva Stanislav Mrvka, Jiří Zimola, Jaroslav Foldyna a Michal Hašek při představení platformy Zachraňme ČSSD.

FOTO: Petr Horník, Právo

Doplnil, že očekával, že vedení soc. dem. přijme odpovědnost za volební fiasko a předloží členské základně analýzu příčin a kompletní informace o ekonomické situaci ČSSD, což se nestalo.

Podpora Zemana

Strana by se měla podle zakladatelů platformy vrátit k tradičním tématům soc. dem., například dořešit církevní restituce. Všichni příznivci by se měli sejít 20. ledna v Táboře.

Na tiskové konferenci rovněž zaznělo, že platforma podporuje kandidaturu Miloše Zemana na prezidenta republiky. Má prý nejblíže k tradičním sociálnědemokratickým tématům a jako bývalý předseda ČSSD si podporu strany zaslouží.