Profesor Keller: Buď se zabrání další vlně imigrace, nebo nastane chaos, kolaps a nelze vyloučit ani válku. „Populistou“ je každý, komu zbyla trocha zdravého rozumu

26. 9. 2016 4:49

ROZHOVOR Europoslanec ČSSD Jan Keller říká, že nyní buď přijde fáze inteligentnější politiky, která zabrání kulminaci další vlny, anebo zkolabují pojistné systémy států, jež budou novou vlnou uprchlíků zavaleny, a v Evropě zavládne chaos. „Jsme členy NATO, takže musíme doufat, že to je spolek obranný, nikoliv spolek přátel žehu,“ říká Keller.

Profesor Keller: Buď se zabrání další vlně imigrace, nebo nastane chaos, kolaps a nelze vyloučit ani válku. „Populistou“ je každý, komu zbyla trocha zdravého rozumu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Další host pořadu OVM poslanec Evropského parlamentu Jan Keller

 

Rakouský kardinál Christoph Schönborn pronesl varování při příležitosti křesťanského svátku Jména Panny Marie, který je připomínkou a vděkem za vítězství nad Turky v bitvě o Vídeň před 333 lety. Podle informací z vídeňské arcidiecéze kardinál řekl: „Dojde k islámskému dobytí Evropy? Mnoho muslimů po tom touží a tvrdí, že s Evropou je konec.“ Kardinál Schönborn požádal Boha o smilování nad Evropou a jejími obyvateli, kteří podle něj jsou „v nebezpečí zániku křesťanského dědictví“. Souhlasíte s ním? Je „saracén“ opět hrozbou?Domnívám se, že pro Evropu jsou mnohem větší hrozbou sami Evropané než nějací saracéni. V minulosti to vždy bylo tak, že obyvatelstvo, které se nemohlo bránit, bylo podrobeno někým silnějším. To, jak si počínáme dnes, je první známý případ, kdy podrobeno může být obyvatelstvo, které je schopné se bránit a ubránit. Studoval jsem historii, ale nepamatuji jiný příklad, kdy ti, kdo chtějí odolávat vnější hrozbě, jsou prohlašováni za špatné, zatímco ti, kteří chtějí kapitulovat, jsou vynášeni jako nositelé všech možných ctností. Aniž chci kohokoliv urážet, myslím si, že takhle se projevuje degenerace.

Co říkáte výsledkům posledních zemských voleb v Německu a tomu, jak se k nim staví Angela Merkelová?

Angela Merkelová pobývala dost dlouho v zemích východního bloku a jmenovitě v Praze, aby si mohla osvojit Plzákovu zásadu: „Zatloukat, zatloukat zatloukat.“ Bohužel to, co Plzák psal výhradně v souvislosti s manželskou nevěrou, pochopila Angela Merkelová jako doporučení pro politickou strategii. Evropa tím trpí, ale Plzák za to opravdu nemůže.

Někteří evropští politici začínají brát částečně zpátečku a tu více a tu méně začínají vystupovat proti migraci.Také hovoří o tom, že je třeba otevřeněji komunikovat s občany a brát na ně více zřetel. Viz například poslední neformální summit EU v Bratislavě. Co je k tomu vede? To zázračně prozřeli, nebo se bojí lidí?

Dokonce ani v politice se fakta nedají ignorovat věčně. Je mnoho případů, kdy ti, kdo se uchylují do Evropy, vystupují zcela nepřípustným způsobem a rozhodně se nechovají jako lidé, kteří vděčně přijímají pomoc. Kompromitují tím nejen „politiky – vítače“, ale bohužel vrhají špatné světlo i na ty, kdo skutečně zachraňují holý život. A ani těch není málo. Bohužel nikdo přesně neví, kolik je vlastně osob, které nutně potřebují pomoc, a kolik osob, jež by potřebovaly úplně něco jiného.

A změní se podle vás něco v migrační politice EU i v jiných oblastech? Je vůbec EU schopná nějaké sebereflexe a zásadní změny k lepšímu? Lidé důvěřují EU stále méně, přesto Brusel a Berlín volá po větší centralizaci a vytvoření evropské armády… A směrnice, nařízení, předpisy, kvóty, výhrůžky pokutami za nepřijetí uprchlíků chrlí dál…

Pořád věřím, že to Evropa – na rozdíl od Angely Merkelové – přece jen zvládne. Studuji pečlivě dokumenty evropských institucí týkající se migrace a azylu zhruba od roku 2005. Dají se v nich rozpoznat tři fáze. Do jara roku 2011 evropské instituce plánují, jak pomocí řízené migrace dynamizovat trh práce v Evropě a čelit rizikům stárnutí populace. Počátkem roku 2011 byla přepadena Libye a vyvolána občanská válka v Sýrii. Začala první vlna velké neřízené migrace, zatím ale uprchlíci zaplňovali především tábory v mimoevropských zemích severní Afriky a Předního východu.

Druhý zlom nastal v létě roku 2014, kdy se po upevnění pozic islamistů v rozbité Libyi a Sýrii zvedla druhá a mnohem vyšší vlna migrace. Od jara 2015 na ni evropské instituce reagují snahou o prosazení povinných kvót, vymýšlejí trvalý mechanismus relokace a od jara letošního roku uvažují o zavedení povinnosti členských zemí rozdělovat nejen migranty, kteří již pronikli na území EU, ale každoročně si vybírat i mezi těmi, kteří v první a druhé fázi uvízli v utečeneckých táborech mimo Evropu.

Nyní buď přijde fáze inteligentnější politiky, která zabrání kulminaci další vlny, anebo zkolabují pojistné systémy států, jež budou novou vlnou uprchlíků zavaleny, a v Evropě zavládne chaos. Změna rétoriky může být součástí opětovného nastartování pudu sebezáchovy na přechodu od třetí ke čtvrté fázi.

Myslíte si, že evropským elitám lidi zatím jen verbální změnu postoje uvěří? Může se vůbec současná částečně zdiskreditovaná „elita“ typu Junckera, Schultze, Merkelové, Hollanda a dalších zachránit? Nenahradí je spíš „populisté“ typu Le Penové, Hofera…? Nebo někdo jiný?

Změna rétoriky může být samozřejmě také čistě účelová. Za clonou hezkých řečí se budou prosazovat opatření navržená ve třetí fázi. V tom případě ovšem německé a francouzské volby v příštím roce rozhodnou, jaká bude příští evropská reprezentace. Je dobře, že jste dali slovo „populismus“ do uvozovek. S tímto termínem se dnes totiž šermuje tak neuvěřitelně a nestydatě, až to vypadá, že populistou je každý, komu ještě zbyla aspoň trocha zdravého rozumu.

Hovoří se o možném rozpadu EU. Myslíte si, že k němu dojde? A bylo by to dobře, nebo špatně?

Myslím si, že k celkovému rozpadu EU nedojde. Původní jádro zemí, které v podstatě kopíruje hranice říše Karlovců před jejím dělením v roce 843, zůstane dále integrováno. My dnes v podstatě nevíme, zda v tom případě bude snaha ponechat si nás z geopolitických důvodů v tomto centru, anebo nás vyhostit na periférii. Navíc ani nevíme, co z toho by bylo dobře a co špatně. Nevěřím, že by se cizí firmy a banky chtěly zbavit kontroly nad naší ekonomikou, která je pro ně tak výhodná. Na druhou stranu tuto kontrolu získaly z rozhodující části už před naším vstupem do EU, takže by pro ně nemusel být problém si ji podržet a dále ji prohloubit i po našem případném ukončení členství v EU.

A nebylo by lépe postavit spolupráci evropských národů na nových základech bez nynějších zdiskreditovaných evropských a bruselských politiků a úředníků typu Junckera či Schultze a bez těch desítek tisíc stran unijního práva a předpisů a těžkopádné zabetonované mašinerie?

Evropská unie vznikla na půdorysu poválečné spolupráce mezi Německem a Francií. Už tehdy byla budována v silně technokratickém duchu. V Německu po válce vládla ideologie ordoliberalismu, čili přesvědčení, že trh je třeba udržovat v rovnováze politickými zásahy, tedy skrze politiky a právníky. Ve Francii zase panovaly obavy z vítězství komunistů, kteří byli po válce velice silní. Také francouzští politici proto chtěli vymyslet technokratický systém, který by usměrňoval hospodářské síly bez ohledu na výsledky voleb národních parlamentů. No a to se dokonale podařilo. Proto ti, kdo mluví o selhání Evropské unie, vůbec nevědí, o čem je řeč.

A co Visegrád plus jako alternativa? Mohly by se přidat část Balkánu, Pobaltí… V minulosti sehrávalo v prostoru mezi Ruskem a Německem určitou stabilizující a bezpečnostní roli po určitou dobu habsburské soustátí. Není tedy alternativou vytvořit zde nějakou alianci suverénních států a zónu volného obchodu?

Když si představím, jak odlišné politické síly působí v těchto zemích a jak různorodé mají zájmy, nevěřím tomu, že by z této směsi mohl vzniknout nějaký stabilizační faktor. Šlo by vlastně o východní blok bez Sovětského svazu. Nezapomínejme, že východní blok dokázal udržet pohromadě jedině diktát Sovětského svazu, a když ten přestal, každá země vykročila jiným směrem zcela bez ohledů na své sousedy.  Bez tlaku z Moskvy či Bruselu se slovanští bratři i neslovanští bratranci mezi sebou nejspíše seperou. V minulosti už to párkrát předvedli.

Když jsme vstupovali do EU, zaznívalo, že budeme pod dohledem „vyspělejších“ zemí. Někteří skalní zastánci EU říkají, že si v ČR neumíme a nemáme vládnout sami, ale potřebujeme, aby nám vládl „moudrý“ Brusel či Berlín, kde je politická kultura na vyšší úrovni, je tam menší korupce, jsou tam kvalitnější zákony…

V Bruselu se prosazují především zájmy ekonomicky silných a populačně početných. Zároveň je snaha brát určité ohledy i na menší a slabší. Chystám knížku o tom, jaká napětí vyvolávají střety principu ostré konkurence silných a principu určitých ohledů na ty slabší. Rád bych se mýlil, ale obávám se, že pokud by Brusel padl, ani okrajové ohledy na ty slabší by pak už nebyly. Neříkám to proto, že mne Brusel platí, ale proto, že to vyplývá z logiky systému, který dnes celosvětově vládne. Proto to zopakuji i v létě 2019, až už v Bruselu nebudu.

Také se říká, že Češi jsou „potížisté“. Máme vše odkývat Bruselu a Berlínu a Washingtonu, jak někteří prosazují? Nevyjednáme více, když budeme dělat drahoty? Není to lepší, než se chovat jako laciná holka, která za pár drobků hned vleze s každým do postele? Není lepší naopak zvažovat různé možné nabídky podle rozumného kalkulu, co nám více přinese, a zvyšovat tak cenu za to, co můžeme pro někoho udělat?

Myslím si, že opravdu jsme potížisté. Dá se to dokázat i statisticky. Česká delegace v Evropském parlamentu obsahuje ze všech národních delegací největší podíl těch, kdo od září 2015 hlasují proti povinným kvótám. Trochu nám to kazí europoslanci za TOP 09 (s výjimkou pana Pospíšila), ale ti se teď před volbami touhou po kvótách moc zviditelňovat nebudou. Takže my děláme drahoty a ve frakcích, do kterých patříme, to někteří nesou nelibě. V početných frakcích je ale logicky několikanásobně více Němců a Italů než Čechů a od těch jsem zatím nějaké lákavé nabídky nezaznamenal.

Zastánci EU říkají, že EU zabránila válkám. Souhlasíte s tím, přestože do 70. let polovina západoevropských států nebyla v EHS, ale v EFTA? A nehrálo větší roli NATO a fakt, že v době studené války evropské státy si spolu válčit nemohly dovolit s ohledem na hrozbu ze SSSR?

Obávám se, že v době jaderných zbraní nebránily válkám mírové úmysly a medové deklarace, ale jaderná rovnováha a vědomí konce planety v případě, že ji bude chtít někdo obelstít. Někteří lidé v americké politice, a tedy i ve vedení NATO, které je jejím nástrojem, jako kdyby zapomínali, že jaderná rovnováha existuje pořád. Je škoda, že si nemohou Armaggedon zařídit jen pro sebe, ale že by do něho zatáhli i normální lidi, kteří mají raději život než umírání.

A co říkáte názorům, že centralizační politika EU může naopak vyvolat a vyvolává pnutí mezi národy a může přinést válku mezi státy či občanskou válku?

Pokud ve čtvrté fázi migrace, o které jsem mluvil úvodem, Evropa nezabezpečí své hranice a nevrátí zpět ty, kdo v ní nemají nárok na azyl, pak není vyloučen žádný scénář.

Jaký je podle vás český národní zájem?

Přestat se zbytečně hádat, přestat si hloupě nadávat a začít uvažovat odprava až doleva, co udělat pro to, aby tato země, která nebude nikdy ležet jinde než uprostřed Evropy, zůstala taky aspoň trochu naše.

Jak bychom se za současné situace měli stavět k Rusku, k NATO, USA a TTIP?

Kdosi moudrý řekl, že jsme západní Slované. To znamená, že ti na západ od nás by měli vědět, že jsme Slované, a ti na východ od nás by si měli uvědomovat, že jsme západní.

Jsme členy NATO, takže musíme doufat, že to je spolek obranný, nikoliv spolek přátel žehu. Co se týká USA, měli bychom se vměšovat do jeho záležitostí méně, než se USA snaží vměšovat do záležitostí jiných. Je to věc pragmatismu, ale i dobrého vychování. No a vůči TTIP bychom se měli chovat s nejvyšší pietou. O mrtvých jenom dobře.

prof. PhDr. Jan Keller, CSc.

  • ČSSD
  • europoslanec

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

Jak chceme proboha přijímat uprchlíky, když si s vlastními nepřizpůsobivými nevíme rady, ptá se levicový poslanec Foldyna a dodává…

 

Jak chceme proboha přijímat uprchlíky, když si s vlastními nepřizpůsobivými nevíme rady, ptá se levicový poslanec Foldyna a dodává…

Autor: Hans Štembera

Popisek: Jaroslav Foldyna

ROZHOVOR „Jsem proti kvótám a výrazným imigračním vlnám do naší země,“ říká člen ČSSD a jeden ze zakladatelů nové levicové platformy Doleva Jaroslav Foldyna. Varuje také před „ukazováním svalů Rusku“ a říká, že sankce vytvořily problémy nejen v ruské, ale také v naší ekonomice.

Možná nejvíc diskutované téma posledních dní jsou uprchlíci. Jak vy se na tento problém díváte? Jak ho řešit?

Než tu věc vůbec začneme řešit, musíme pojmenovat její příčinu. A příčinou je invaze Spojených států bez mandátu Rady bezpečnosti a OSN do Iráku v roce 2003, samozřejmě za určité pomoci a souhlasu západních demokracií. Tento přelom způsobil chaos v tomto regionu. Dnes celá řada bojovníků ISIL jsou především důstojníci z té rozbité armády. Takže jak říkám, musíme pojmenovat příčinu a tou je určitý způsob vměšování a vojenské agrese Spojených států do Iráku, následně do Libye, svržení Kaddáfího, podpora různých podivných skupin, které válčí v Sýrii. To vyvolalo destabilizaci a útěk. Takže já jsem proti tomu, aby Česká republika přijala jakékoli kvóty.

Takže nepřijímat uprchlíky?

Největší podíl na tom exodu mají Spojené státy a státy, které podporovaly jejich zahraniční politiku. Na druhou stranu ani my jsme se výrazně nepostavili proti porušování mezinárodního práva, to znamená proti tomu, že byla vedena tato agrese. Čili do jisté míry máme svůj podíl. A tento podíl bychom měli ze solidarity k nejvíce postiženým lidem vyjádřit. Poskytnout jim zdravotní péči v jejich regionu, kde je to možné, ale pomoci i těm opravdu těžce nemocným lidem i tady u nás. Jsem ale proti tomu, abychom přijímali tisícovky uprchlíků, když máme svůj vlastní problém.

Jaký konkrétně máte teď na mysli?

Vyloučené lokality, tisíce lidí, kterým dnes říkáme nepřizpůsobiví. A ten problém neumíme řešit. Tak si nedovedu představit, jak by se Česká republika měla potýkat s problémem tisíců uprchlíků z jiných kultur a z jiného kontinentu. Čili jsem proti kvótám a výrazným imigračním vlnám do naší země.

V poslední době čím dál tím víc zaznívají názory, že na lodích s uprchlíky nejsou z větší části rodiny, které potřebují pomoci, ale mladí muži…

Já ty zprávy přesně nemám. Myslím si, že to je věc našich tajných služeb ve spolupráci se zahraničními rozvědkami, abychom identifikovali, kdo to vlastně do Evropy připlouvá. Myslím, že by to mělo být prověřeno. Není možné, aby veřejnost měla obavy z toho, co vlastně vidí a čte v různých časopisech. Měla by mít jasné informace. Znovu opakuji, jsem pro pomoc lidem, kteří mají zdravotní problémy, operace pro nemocné děti… To si myslím, že je naší povinností. To není nic, co by náš stát zruinovalo, a nic, co je proti humanitárnímu přístupu civilizovaného státu, jako je Česká republika. Ale díl odpovědnosti nesou Spojené státy a jejich zahraniční politika a měly by se také samozřejmě tímto způsobem starat o to, aby to skončilo.

Domníváte se, že pokud budeme muset podle kvót přijmout určený počet uprchlíků, nabourá to nějak náš sociální systém?

Nemyslím si, že by to byla tak masová záležitost, která by vyžadovala až takové výdaje našeho státu. Ale problém je spíše v tom, že se s tím složitě vyrovnáme mentálně. Česká republika prostě není mentálně připravená na to, aby přijala nějaké vyšší počty lidí z jiných kontinentů, s jinou kulturou, s jiným náboženstvím. A může to ve společnosti vyvolat velké pnutí. To se stane tématem pro řadu politiků, kteří jinak nemají lidem co říct. Může to vyvolat opravdu nežádoucí efekty. Pojďme se starat o to, abychom vyřešili problémy tady u nás. V severních Čechách, na severní Moravě. Problémy lidí, kteří tady žijí.

A co krajané z Ukrajiny?

To je něco úplně jiného. Zaprvé jde o desítky, možná stovky lidí. A jsou to naši krajané, lidé z naší kultury. Tady máme opravdovou povinnost pomoci a myslím si, že jsme se k tomu postavili dobře. Současná vláda pomohla a buďme připraveni pomoci dalším lidem z Ukrajiny. Čechům a jejich potomkům. My jsme jejich vlast.

Jak vůbec vidíte současnou situaci na Ukrajině?

Nikterak se nelepší. Teď jsem četl dokonce v MF Dnes, že americký senát zakázal instruktorům, aby školili neonacisty v praporu Azov. To je něco, co na běžné mediální scéně vůbec nebylo vyřčeno. To jsme si říkali jen my a byli jsme zařazováni na nějaký seznam paní Slonkové jako agenti Putina. Takže i v Americe někteří lidé začínají otevírat oči a vidí, že neonacismus a rasismus jsou prostě určité ideologie, které jsou hybnou silou konfliktu, který tam je. Takže zastavili vojenskou pomoc a instruktáž pro prapor Azov. Já v této zemi, ve které bojují na straně oficiální vlády paravojenské jednotky, což neexistuje nikde v Evropě a je to porušení všech principů Evropské unie, nevidím žádný dohledný výsledek. G7 se schází bez toho, aniž jedná s Ruskem, celá řada politiků v Americe říká – sankce selhaly, musíme hledat východiska nebo musíme přitvrdit a demonstrovat sílu. Já bych velice varoval před tím, abychom se účastnili nějakých ukazování svalů Rusku, protože ani to není východisko.

A se sankcemi souhlasíte?

O tom, že sankce politicky selžou, o tom celá řada z nás mluvila hned na začátku, že to bude mít opačný efekt. Nikdo na to nechtěl brát zřetel. Vytvořilo to problém nejen na ruskou ekonomiku, ale i na naše vlastní ekonomiky. Ale ten efekt politický, že by došlo k nějaké změně v Rusku, ten to mělo samozřejmě opačný. Je třeba zasednout společně ke stolu – Evropa, Ukrajina a Rusko – a jednat.

David Hora

Nová právní úprava spotřebitelského úvěru – JUDr. Ing. Lenka Jurošková, Ph.D

Výstřižek

Dluhy se stávají stále více součástí běžného života domácností. Z nedávno zveřejněných údajů České národní banky vyplývá, že dluhy českých domácností v červenci 2016 vzrostly o 8,8 miliard korun více než v měsíci předchozím. Meziročně se pak dluhy zvýšily o 82 miliard korun. Nový zákon o spotřebitelském úvěru, který bude účinný od 1.12.2016, reaguje i na tuto skutečnost. Cílem nového zákona je řešit zejména závažné a systémové nedostatky v sektoru nebankovních poskytovatelů a zprostředkovatelů úvěrů. Tyto nedostatky souvisí s nekalými obchodními praktikami a neodborným poskytováním úvěrů, což má značné negativní následky pro jednotlivce i pro celou společnost. Zákon o spotřebitelském úvěru se vztahuje na úvěry poskytnuté spotřebitelům jak nebankovními společnostmi, tak i bankami. Nová úprava pokrývá uceleně všechny typy spotřebitelských úvěrů – hotovostní úvěry, hypotéky či nákupy zboží na splátky.

Zákon o spotřebitelském úvěru přinese novinky v několika oblastech, a to mj. v omezení sankcí za pozdní splátku úvěrů, otázce předčasného splacení úvěru bez vysokých nákladů, posílení odpovědnosti věřitele za poskytnutí úvěru či zvýšení požadavků na nebankovní poskytovatele úvěrů.

K oblasti sankcí za pozdní splátku úvěrů lze uvést, že v současnosti neexistuje legislativní omezení sankcí, smluvních pokut. Zákon nově garantuje maximální možné sankce za pozdní splátku úvěru. Lidem tak přináší jistotu, že se nedostanou ze dne na den do existenčních problémů. V případě smluvní pokuty je stanoven nejen denní strop, ale i celkový strop.

Dále předčasné splacení úvěru je upraveno v duchu zásady, že splacení úvěru nesmí být trestem, a proto zákon stanoví právo spotřebitele splatit svůj dluh kdykoliv s tím, že poskytovatel úvěru bude mít nárok pouze na účelně vynaložené náklady, které mu v souvislosti s předčasným splacením objektivně vzniknou a ne žádné jiné. Zákon zároveň pamatuje na to, že se spotřebitel může dostat do těžkých životních situací (jako dlouhodobá nemoc, invalidita), které opravňují splacení úvěrů zcela zdarma. Vedle toho bude mít spotřebitel možnost jednou ročně splatit 25 % dlužné částky zcela zdarma.

Posílení odpovědnosti věřitele za poskytnutí úvěru vychází ze skutečnosti, že úvěr by měl být poskytnut pouze spotřebiteli, který jej bude schopen ze svých příjmů řádně splácet, což je poskytovatel úvěru povinen posoudit. Pokud poskytovatel úvěruschopnost neposoudí, je v zákoně zakotveno, že smlouva o úvěru je neplatná a spotřebitel bude splácet poskytnutou jistinu (bez úroků a jiných poplatků) podle svých možností.

Další oblastí, na kterou se nová úprava zaměřuje, je zvýšení požadavků na nebankovní subjekty podnikající v oblasti úvěrů. Dosud stačí živnostenské oprávnění, a proto může poskytování úvěrů vykonávat prakticky kdokoliv. Nově budou muset tyto subjekty získat licenci od České národní banky a budou podléhat dohledu ze strany této instituce. Zákon nově stanoví požadavky, které musí poskytovatel splňovat, jedná se o požadavek na základní kapitál, průhledný a nezávadný původ finančních zdrojů či požadavek bezúhonnosti a odbornosti.

Závěrem bych chtěla zdůraznit, že nový zákon o spotřebitelském úvěru významně přispěje k ochraně spotřebitelů.

Výstřižek2

JUDr. Ing. Lenka Jurošková, Ph.D

náměstekyně ministra financí

 

Martin Netolický: „Představuji spolupracovníky, podporovatele a snad i budoucí spolupracovníky…“

14233209_10154140584739219_6564798462217780797_n

„Představuji spolupracovníky, podporovatele a snad i budoucí spolupracovníky. Kandidátka ČSSD není plná kovaných straníků, ale jsme podporováni řadou osobností v našem kraji. Někteří podporu projevili osobní kandidaturou za sociální demokracii, jiní podporují osobně pomocí v kampani. Je mi velkou ctí, že mezi námi jsou Petr Fiala (úspěšný starosta Letohradu), starosta Krajského sdružení hasičů Pardubického kraje Josef Bidmon, primář ORL a náměstek ředitele Orlickoústecké nemocnice Josef Hájek, a další. I u nás jsou starostové, místostarostové, krajští zastupitelé, komunální politici, lékaři, učitelé,…“

Martin Netolický

14184457_10154140584624219_2974357938516299779_n 14192522_10154140584189219_6495954086394343629_n14224868_10154140584494219_1146336129520717236_n

MO ČSSD Březová nad Svitavou považuje situaci na radnici za zcela neúnosnou

paragraf

MO ČSSD Březová nad Svitavou zaznamenala   pokus   radních   vytvořit   „zdání“,   že   ČSSD   je prostřednictvím pana Staňka součástí jakési tiché koalice. 

Ne vážení. Vysíláme občanům Březové jasné sdělení. ČSSD v Březové není a nikdy nebude členem koalice se současnou  garniturou na radnici. Jsme v čisté opozici a tak to i zůstane až do příštích voleb.

Aby nebylo nejmenších pochyb o naší pozici vůči současné radnici, rozhodli jsme se nejprve zamést si u vlastních dveří.

Jediným zástupcem ČSSD  v zastupitelstvu byl nestraník, pan Jaromír Staněk. Jeho rozhodnutí přijmout členství v radě města jsme od začátku považovali za problematické, neboť   ČSSD   není   členem   koalice,   která   vládne   na   radnici.   Pan   Staněk   byl   na   tuto   skutečnost opakovaně   upozorněn   a   žádán,   aby   své   členství   v radě  města ukončil.   Bohužel marně.  

Po podrobném vyhodnocení působení pana Staňka za dosavadní období jsme došli k závěru, že  jeho způsob  jednání, osobní zájmy a především podpora koalice na radnici poškozují zájmy ČSSD. Pan Staněk nejen, že neprosazuje náš volební program k čemuž se zavázal, ale přímo a aktivně se podílí na činnosti současné radnice, což je pro MO ČSSD Březová nad Svitavou  zcela nepřijatelné.

Z toho důvodu jsme se rozhodli, že MO ČSSD Březová nad Svitavou ke dnešnímu dni končí spolupráci s panem Staňkem a nadále nepovažuje pana Jaromíra Staňka za zástupce ČSSD v Zastupitelstvu města Březová nad Svitavou. Pan Staněk byl vyzván, aby složil mandát a odstoupil ze zastupitelstva.

Touto cestou se také omlouváme našim voličům v našem městě.

MO ČSSD Březová nad Svitavou

paragraf

Vážený pane,

na členské schůzi MO ČSSD v Březové nad Svitavou konané dne 20. 6. 2014 jste byl schválen jako kandidát za ČSSD na její kandidátní listině do zastupitelstva města Březová nad Svitavou. Následně jste byl v komunálních volbách konaných ve dnech 10.10 až 11.10 2014 do tohoto zastupitelstva zvolen.

Než jste byl zařazen na kandidátku MO ČSSD, byl jste podrobně seznámen s volebním programem ČSSD a s cíli, které hodláme v našem městě prosazovat. S tímto programem jste bezvýhradně souhlasil. Bohužel v průběhu výkonu Vašeho mandátu jste se dopustil a stále dopouštíte přehmatů, které jsou v příkrém rozporu nejen s postoji ČSSD, ale především s tímto programem. Na tyto Vaše pochybení jste byl na schůzích MO ČSSD opakovaně upozorněn, avšak ke zlepšení vaší práce nedošlo.

Za této situace, kdy nejste ochoten s MO ČSSD spolupracovat a prosazovat její volební program v zastupitelstvu města, přijala MO ČSSD v Březové nad Svitavou na své schůzi konané dne 15.7.2016 následující Usnesení.

MO ČSSD v Březové nad Svitavou vyzývá Jaromíra Staňka, bytem Pražská Březová nad Svitavou, aby ve smyslu § 55 odst. 2 zák. č. 491/2001 Sb. (zákona o volbách do zastupitelstev obcí) s okamžitou platností rezignoval na člena zastupitelstva města Březová nad Svitavou.

Dnem doručení tohoto dopisu přestáváte být zástupcem ČSSD  v zastupitelstvu města Březová nad Svitavou a ČSSD nenese za vaše další konání žádnou odpovědnost. Očekáváme, že na mandát, který jste získal na kandidátce ČSSD rezignujete na nejbližším zasedání zastupitelstva města Březová nad Svitavou.

V Březové nad Svitavou dne 26.8.2016

 
……………………………………………….

Lukáš Baránek, MO ČSSD v Březové nad Svitavou

Miloš Horáček,  předseda OVV ČSSD Svitavy

Lídr kandidátní listiny do krajského zastupitelstva Pardubického kraje JUDr. Martin Netolický zahajuje předvolební kampaň

Předsedkyně MO ČSSD Březová nad Svitavou Jana Povolná, kandidující ve volbách do krajského zastupitelstva, se ve čtvrtek 25. 8. 2016 účastnila zasedání Krajského volebního týmu v MUSIC HALL HOBÉ v Pardubicích. Na akci byli pozváni členové KVV, kandidáti do krajského zastupitelstva a senátu, senátor, poslanci, předsedové MO a tajemnice OVV.
14047383_860086504125963_7387532775756410347_o 14053777_860086464125967_6060856820768674860_o 14054549_860086324125981_6148239080537361035_o 14068361_860086330792647_6015577348464923660_o 14086309_860086407459306_6622721228618046146_o 14107865_860086320792648_2971579097148898195_o 14124254_860086394125974_3725443251794573159_o 14124866_860086397459307_7674691059650471439_o 14125651_860086500792630_4295046717280441404_o